Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Dopis pro Matúše a Juraje

Památku Juraje a Matúše na Václavském náměstí uctily tisíce lidí. Foto: ČTK
Památku Juraje a Matúše na Václavském náměstí uctily tisíce lidí. Foto: ČTK

Tisíce lidí se dnes večer sešly na Václavském náměstí v Praze, aby vyjádřily podporu LGBTQ+ lidem a připomněly si památku obětí homofobní vraždy, která se stala tento měsíc v Bratislavě. Na akci vystoupil i náš kolega Filip Titlbach, který přečetl dopis oběma zavražděným: Juraji Vankuličovi a Matúši Horváthovi. Přinášíme vám jej jako dokument.

Ahoj Matúši, pár dní zpátky sis plánoval výlet do Budapešti. Těšil ses. Konečně ses totiž po těžkém období začal cítit dobře. Asi bys měl v kufru i korále, které sis věšel kolem krku s rozepnutou košilí a odhalenou hrudí. Taky to dělám, nejspíš bychom si rozuměli. Bohužel sis ale už nestihl zabalit. Vyřiď prosím Jurajovi, že jsem si objednal básnickou sbírku od Rupi Kaurové. Chci si přečíst poslední knihu, kterou si stihl koupit.

Měli jste mít před sebou celý život. Je mi strašně. Je mi tak strašně, že vám píšu zprávu, kterou si stejně nikdy nepřečtete. Zabily vás ostré náboje nenávisti. Pořád se z toho nemůžu vzpamatovat. Střídá se u mě šok, smutek, zlost a zmar. Nemůžu na vás přestat myslet. Na vás a taky na to, co teď prožívají vaše rodiny a nejbližší přátelé.

Pro tenhle chladnokrevný a podpásový teroristický útok nemám slov. Je to hluboká rána do duše všech queer lidí. O život jste přišli v místě, které jsme všichni považovali za bezpečný prostor. Nic jste nikomu neudělali, a přesto jste zaplatili svými životy za to, kým jste.

Pár dní po vaší smrti jsem se tam vrátil. Když jsem viděl všechny ty svíčky, květiny a vzkazy, ztuhl jsem. Nikdy už nevyženu z hlavy ten tíživý pocit, který jsem měl, když jsem otevřel dveře a vstoupil do Teplárny. Nikdy nezapomenu na Romanovy oči, ve kterých jsem viděl všechnu bolest světa. Do konce života před sebou budu mít obraz vývěsní tabule skrz naskrz prostřílené pistolí, která mířila na vás.

Spousta lidí má obavy a strach. Mí slovenští přátelé v Praze mi říkají, že se nechtějí vrátit zpátky. Řada Slováků a Slovenek mi píše, že se musí odstěhovat pryč ze země. Dokonce se ke mně dostala zpráva o Lukášovi z jedné východoslovenské vesnice, kterému kamarádi překazili sebevraždu. Už v téhle atmosféře nemohl dýchat.

Cituju: „Pokud zodpovědnost necítíte za tu vraždu, tak teď už to snad konečně pochopíte a budete ji cítit alespoň za moji sebevraždu,“ napsal v dopise na rozloučenou. Obracel se na všechny politiky, kteří necítí zodpovědnost za vaši smrt. Na politiky, kteří ji bagatelizují a kteří nejsou ani po nenávistném útoku schopni cokoliv změnit.

Všichni jsme tou nedostatečnou společenskou a politickou reakcí zdrcení a šokovaní. Vaše životy jsou ale příliš drahé na to, abychom to tak nechali. Nebudeme mlčet. Nenecháme se paralyzovat strachem. A budeme si pamatovat, kdo má krev na rukou. Juraji Vankuliči a Matúši Horváthe, nikdy na vás nezapomeneme a poneseme váš odkaz dál.

Filip

 


Křest N: Czechy. To nevymyslíš.
Zveme vás na křest knihy Czechy. To nevymyslíš. Polský autor nám ukazuje naši zemi tak, jak my ji nikdy vidět nedokážeme – zvenčí, přitom zasvěceně, s velkou znalostí faktů a s láskou.

S autorem knižní novinky Edice N Aleksanderem Kaczorowskim si v úterý 16. dubna od 19 hodin v Knihovně Václava Havla bude povídat vědecký redaktor Deníku N Petr Koubský nejen o knize, ale také o vztahu Poláků a Čechů, o podobnostech a rozdílech mezi dvěma blízkými, ale občas dramaticky odlišnými sousedními zeměmi.

Pokud máte připomínku nebo jste našli chybu, napište na editori@denikn.cz.

LGBTQ

Komentáře

V tomto okamžiku nejčtenější