Samostatné Rakousko při svém vzniku v roce 1918 o pár dní předběhlo Československo. Ale nebylo mu to moc platné
Seriál Přepište dějiny: Slavnostní řečníci mají vždy 28. října přirozenou tendenci prohlašovat, že toho dne vznikla Československá republika, a její obraz následně staví spíše na kulturním rozmachu dvacátých let, ekonomickém výkonu firem jako Baťa, případně dále na politickém ohrožení desetiletí následujícího. Jenže detailnější pohled na podzim 1918 a třeba i na osudy jiných států rozpadlé monarchie ukazuje, jak spletitá a po mnoha stránkách náročná doba to byla a že zdaleka nebylo vše tak jasné, jak se při dnešních slavnostech může zdát. Například sousední Rakousko prožívalo svůj vznik ve stejné době docela jinak než Masarykova republika.
Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.
Není na tom dokonce ani nic překvapivého. Československo také nevzniklo jako dlouho očekávaný a plánovaný výsledek války, byla to do velké míry souhra šťastných náhod, které někteří politici dovedli správně využít. Sám Masaryk později říkal, že nám samostatný stát tak trochu spadl do klína.
O poznání složitější to mělo právě Rakousko, které přísně vzato ani nezamýšlelo vzniknout. Jaksi zůstalo na ocet poté, co bylo zřejmé, že ostatní národy monarchie využijí situace konce války a uplatní právo na sebeurčení. Později tam dokonce spatřil světlo světa film, který vznik rakouského státu popisoval jako aktivitu ostatních národů monarchie, jež Rakousko-Uhersko rozcupují na kusy, až z něj zbyde jen samostatné Rakousko.
Jenže tak pasivní Vídeň na podzim 1918 nebyla. Rakouští Němci se naopak ve chvíli zániku monarchie rozhodli konečně
