Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Bujaré veselí, pýcha a nadutost, pak zase skepse a roztřesená kolena. Británie připomíná pacienta s bipolární poruchou

Konec starých časů. Foto: Rick Harris, Flickr (CC BY-SA 2.0)
Konec starých časů. Foto: Rick Harris, Flickr (CC BY-SA 2.0)

Komentář Ivana Kytky: Existuje hned několik důvodů, proč v záplavě zpráv přicházejících z Velké Británie přestávají být důležitá jména jednotlivých politiků, stejně jako nálepky, a dokonce i názvy strany, které reprezentují. Krize na vrcholu vládní hierarchie, ilustrovaná rychlým rozpadem dvou vládních kabinetů během necelých tří měsíců, odráží totiž širší společenskou krizi a potažmo krizi samotné identity Spojeného království v 21. století.

Krom jiného souvisí s ne tak dávnou generační obměnou. Pováleční premiéři od Winstona Churchilla přes Margaret Thatcherovou po Gordona Browna nesli ve své „DNA“ odkaz politiky jako poslání. Byla pro ně veřejnou službou se silnými morálními a etickými principy. Byly ukotveny krom jiného v anglické či skotské verzi protestantství. Jak tito politici postupně odcházeli ze scény, začaly mizet hodnoty, které pomohly Británii vyhrát válku, obnovit zemi a vyjít vítězně i z války studené.

S příchodem pozdních baby boomers nejdříve do poslaneckých lavic a pak i do exekutivy přestaly být pro politiky i praktickou politiku důležité hodnoty jako osobní integrita, čest nebo loajalita. Jejich místo ve veřejném prostoru nahradil krátkozraký oportunismus a osobní ambice.

Promítal se do nich zakódovaný pocit jisté anglické předurčenosti k úspěchu, výjimečnosti, nebo dokonce nadřazenosti. Ostrovní psýchu ale zároveň zachvátily stejně nevysvětlitelné záchvaty sebemrskačství, nejistoty a pochybností.

Jejich hyperbolickou projekcí ve veřejném prostoru jako by byly výkony fotbalové reprezentace v posledních desetiletích. Kdykoliv došlo

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Komentáře

V tomto okamžiku nejčtenější