Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Šéfka českého Sputniku poprvé promluvila: Sídlíme v Moskvě, dělá pro nás deset lidí. Z chyb se učíme

Šéfredaktorka české redakce Sputniku Sofia Ovanesovová. Foto: Deník N
Šéfredaktorka české redakce Sputniku Sofia Ovanesovová. Foto: Deník N

Ruský propagandistický server Sputnik umožnil vůbec poprvé nahlédnout do zákulisí své práce. Na komorní diskusi v Ruském centru vědy a kultury v Praze přiletěla z Moskvy šéfka české redakce Sofija Ovanesovová a výjimečně promluvila na veřejnosti.

Sputnik denně vydává zprávy kritizující NATO i EU, často se vyjadřuje k válce na Ukrajině, kde podle něj řádí fašisté a pronikají až do vrchních pater politiky. Rusko s Ukrajinou vede hybridní válku, anektovalo její poloostrov Krym a část Donbasu kontrolují proruští separatisté podporovaní materiálně i vojensky z Moskvy.

Upozornil na sebe ale i zprávou, že proti vysvětlujícím tabulkám u pomníku maršála Ivana Koněva v Praze 6 protestovalo sto tisíc lidí. Na to tehdy reagovali i bojovníci proti dezinformacím z ministerstva vnitra (CTHH) a informaci uvedli na pravou míru. „Podle informací PČR bylo na shromáždění u památníku maršála Koněva dne 21. listopadu 2017 přítomno cca 100 účastníků a cca 20 odpůrců, nikoliv přes 100 tisíc obyvatel, jak tvrdí Sputnik,“ vydalo stanovisko CTHH. Ruský web se poté omluvil a informaci stáhl.

Úterní veřejné vystoupení šéfky české redakce Sputniku Sofije Ovanesovové bylo výjimečné. Na komorní přednášku pro pár desítek lidí přiletěla z Moskvy, kde redakce sídlí. Spolu s ní promluvila také vedoucí odboru korporátní komunikace Anna Starková.

„Jak se mi zdá, Sputnik se stává hlavní postavou v českých a slovenských médiích. Nazývají nás alternativní, prokremelský a hlásná trouba ruské propagandy. Činnost Sputniku působí jako tajemství, které se novináři snaží odhalit, ale marně,“ promluvila v úvodu Ovanesovová. A odmítla, že by byli propagandistický server.

„Nejsme agenti KGB ani FSB. Nesnažíme se změnit český politický systém. Sputnik je normální médium jako všechna ostatní. Prezentujeme ale jiný úhel pohledu. Většina nás sídlí v Moskvě. Pracují u nás Češi, Slováci i Rusové. A určitě se nesnaží vniknout někomu do počítače. Chceme spolupracovat se známými českými a slovenskými novináři, ale není o to zájem. Je to kvůli negativnímu obrazu, který vytváří česká média,“ tvrdí Ovanesovová. Web má ale podle ní oddané čtenáře. „Někteří nám píšou a děkují, někdy nám posílají i své fotky,“ zavtipkovala.

Podle Ovanesovové je problém v tom, že se Sputnikem nechce řada institucí a politiků kvůli špatnému obrazu mluvit. „Pana Jiřího Drahoše jsme požádali o komentář, ale odmítl. Zprávy s Milošem Zemanem u nás navíc lidé čtou s větším entuziasmem,“ doplnila.

Kritika Sputniku zní i z vlády. Například ministr školství Robert Plaga v rozhovoru pro Deník N varoval před dezinformačními servery. „Jsou jimi například Sputnik a Aeronet,“ reagoval na otázku, jestli nějaké takové weby může vyjmenovat.

Právě špatný obraz Sputniku je zřejmě důvod, proč se Ovanesovová rozhodla v úterý veřejně vystoupit. Je však nutné dodat, že její jméno se na stránkách české mutace téměř nevyskytuje. Jako šéfredaktor je uveden Anisimov A. S.

Ovanesovová je pak podepsána pod dvěma českými texty. Oba vyšly v polovině března. Jeden se týká slovenských voleb, druhý USA a lidských práv. Na svém profilu na serveru LinkedIn pak uvádí, že je vedoucí oddělení už téměř rok a půl a celkově pro Sputnik pracuje dva a půl roku.

Poprvé sdělili čísla

Reportér Deníku N na místě položil řadu dotazů na fungování média. Vůbec poprvé tak zástupci Sputniku uvedli čísla, která nejde z veřejných zdrojů dohledat. V minulosti na žádosti o vyjádření zaslané na redakční e-mail agentura nereagovala.

„V Česku máme spolupracovníky, ale (fyzickou) redakci tu zatím nemáme, sídlíme v Moskvě. Nastálo pro nás pracuje deset lidí. Návštěvnost máme ale menší než Parlamentní listy. Denně máme 50 tisíc unikátních čtenářů,“ odpověděla na dotaz Deníku N Ovanesovová s tím, že nejvíce lidí na Sputnik chodí přímo a přes vyhledávače.

„Nejmenší část čtenářů chodí ze sociálních sítí. Chtěli bychom tuto situaci nějak napravit a chceme, aby nás četlo víc mladých lidí. V roce 2018 se počet našich sledujících na Facebooku zvýšil o 20 procent,“ doplnila s tím, že to byl jeden z nejvýraznějších nárůstů ze všech 32 jazykových mutací Sputniku. Celosvětově prý má 15 milionů odběratelů na sociálních sítích a 50 milionů návštěvníků webu za měsíc.

Odborníci na dezinformace a ruskou propagandu upozorňují, že Sputnik jako normální médium či agentura rozhodně nefunguje. „Bez ohledu na to, kolikrát jsou upozorněni na fakta v případech sestřelení letadla MH17 nad východní Ukrajinou, vraždy Sergeje Skripala, vytrvalého porušování mezinárodního práva na Ukrajině a ukrajinském Krymu, civilních obětí ruských a syrských vojsk v Sýrii, opakovaného vměšování do volebních procesů v Evropě i v Americe, bez ohledu na to, kolikrát propagandistům pracujícím pro Sputnik ukážete, že se mýlí, oni budou nepravdivé informace stále šířit,“ upozorňuje Jakub Kalenský, analytik think-tanku Atlantic Council, který roky v EU bojoval proti ruským dezinformacím.

Podle Kalenského je navíc velmi dobře zmapované, že propagandisté ze Sputniku dostávají instrukce přímo z Kremlu. Například pro server Politico a Business Insider promluvil americký novinář Andrew Feinberg, který byl ve Sputniku krátce zaměstnán a kvůli ovlivňování obsahu odešel. Zprávy se podle jeho popisu často zakládaly na neznámých zdrojích a informace se lovily nestandardně na večírcích. Jeho spolupracovníci prý nevypadali, že by o novinařině měli hlubší znalosti.

„Sputnik zveřejní zprávu, jen když odpovídá určitým kritériím, úhel zprávy musí odpovídat jejich světonázoru,“ popsal Feinberg, který v médiu vydržel několik měsíců.

„Snažíme se ověřovat fakta“

Ovanesovová přesto tvrdí, že se v redakci snaží ověřovat fakta. „Dělali jsme chyby a ze svých chyb se učíme. Snažíme se ověřit informace za pomoci politiků a dalších zdrojů, ale často nám nedávají vyjádření,“ stěžuje si.

Sputnik se podle ní snaží psát o věcech, které prý jiná média ignorují. „Další princip naší redakční politiky je alternativní názor. Snažíme se najít místo mezi mainstreamovými médii, která si myslí, že jsou jediný zdroj informací, a někdy to se svou skepsí přehání. Opírají se o výroky politiků a komerčních organizacích. Alternativní média se opírají zase o konspirační teorie. To se někdy stává. Doufám, že my jsme někde uprostřed,“ kritizovala média Ovanesovová.

„Nehledají alternativní pohled. Lež není alternativní pohled – lež je lež,“ oponuje Kalenský, podle nějž je dobře, že s médiem řada politiků i úřadů nemluví. „Je samozřejmě naprosto v pořádku, že osoby, které nechtějí sloužit zájmům Kremlu, tento nástroj Kremlu ignorují. Stejně jako bychom v roce 1968 nepomáhali sovětským okupantům, nedodávali jim munici a neukazovali jim, po které silnici se mají vydat, stejně tak je naprosto logické nepomáhat tomuto nástroji kremelské agrese,“ míní Kalenský.

Podle analytičky think-tanku Evropské hodnoty Veroniky Víchové nejde práce Sputniku srovnávat například s veřejnoprávními médii, jakými jsou Česká televize či Český rozhlas. Sputnik totiž spadá přímo pod ruskou vládu. „Ruská státní média nemají svobodu reportovat a publikovat nezávisle na pozicích ruské vlády. To se samozřejmě projevuje i na obsahu české verze Sputniku,“ upozorňuje.

Na Sputniku podle Víchové mohou čtenáři najít v lepším případě bulvární zpravodajství či přímo manipulativní obsah. „Další, otevřeně dezinformační webové stránky na českém internetu, se Sputnikem nechávají inspirovat a mnohdy se na něj odkazují. Zároveň je často legitimizován politickými představiteli nebo veřejně známými osobnostmi – v nedávné době mu dokonce dala rozhovor ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková (za ANO), mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček články ze Sputniku běžně sdílí na sociálních sítích,“ dodává Víchová.

Také Ovanesovová přiznává, že titulky webu jsou někdy bulvární. „Nikdy v nich nelžeme. Přitahuje to čtenáře a dělají to tak i další média,“ argumentuje.

Analytik Kalenský ale upozorňuje, že nadřízená organizace Sputniku, Rossija Segodňa, je přímo vnímána jako jeden z nástrojů obranné a bezpečnostní struktury státu. Zaměstnanci těchto médií pak dostávají například i ceny od prezidenta Vladimira Putina či přímo vojenská vyznamenání.

„Sputnik je pouhým nástrojem informační války, kterou vede Kreml proti západní civilizaci a proti demokracii jako takové. Sluhové této organizace tak nejsou nic než pěšáci v posledku sloužící agresivním zájmům Kremlu a jeho armády. Jejich cílem je lhát, manipulovat a pomáhat vojenské i nevojenské agresi,“ dodal Kalenský.

Vedoucí odboru korporátní komunikace (PR) Anna Starková. Muž s telefonem je Vladimír Franta, spolupracovník Sputniku v ČR. Foto: Deník N

Za ruskou vládní agenturu Rossija Segodňa na panelu krátce vystoupila v pozici PR manažerky Anna Starkovová. „Ve všech zmíněných zemích patří Sputnik mezi úspěšná média a dotahuje kanály jako CCN. Sputnik se za svou kariéru zlepšil a doznává dalších úspěchů. Ve světě máme 22 tiskových středisek, která jsou vybavena tou nejmodernější myslitelnou technikou. Jsou obsazena místními novináři,“ řekla.

Starkovová také upozornila, že kromě obsahu pořádají i akce pro novináře, kterých se zúčastnilo 600 lidí. Sputnik také dělá ankety – na projekčním plátně v pozadí proběhla ukázka. „Chcete, aby se zlepšily vztahy mezi EU a Ruskem?“ zněla otázka. Přes 80 procent lidí v průzkumu údajně odpovědělo, že si to přejí.

Pokud máte připomínku nebo jste našli chybu, napište na editori@denikn.cz.

Dezinformace

Ruský vliv v ČR

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější