Ostřelování Kyjeva íránskými drony by mohlo změnit vztah Izraele k Rusku. Pošle Ukrajině zbraně?

Nedávné nasazení íránských dronů ruskou armádou proti Kyjevu přimělo Ukrajinu, aby Izrael opět požádala o vojenskou podporu – židovský stát totiž od začátku ruského útoku poskytuje jen pomoc humanitární. Děje se tak zejména ve jménu zachování dlouholetých dobrých vztahů mezi Izraelem a Ruskem.

Mnozí se však domnívají, že íránská vojenská výzbroj v rukách ruských vojáků by mohla pozici Izraele změnit. Írán je Izraeli dlouhodobým zapřisáhlým nepřítelem, a tak nejen Ukrajina, ale už i někteří izraelští představitelé volají po přehodnocení postoje. Otřásá se tak izraelská neutralita: pečlivě vybalancované vztahy jak s Ruskem, tak se Západem.

Soucit s Ukrajinou ano, zbraně zřejmě ne

Striktní neutralitu po ruské invazi na Ukrajinu prosazoval a udržoval tehdejší izraelský premiér Naftali Bennett. Odmítal ruskou agresi odsoudit, dokonce se snažil vystupovat v roli mediátora, podotkla agentura AP. A v kontextu sankcí Evropské unie a Spojených států proti Rusku se Bennett stal jediným lídrem západního světa, který se s Vladimirem Putinem setkal v Moskvě.

S příchodem jeho nástupce Jaira Lapida se však situace mírně vyostřila. Nynější premiér Lapid je totiž vůči ruské ofenzivě méně benevolentní. Po zprávách o hrůzách, které ruští vojáci spáchali na kyjevském předměstí Buča, mluvil ještě jako ministr zahraničí o možných válečných zločinech. Minulý týden pak „silně“ odsoudil vzdušné útoky na Kyjev a vyjádřil „upřímnou soustrast rodinám obětí a ukrajinskému lidu“. A to se Moskvě nelíbí.

Přečtěte si také

Z íránských dronů se stala nejoblíbenější zbraň Kremlu. Experti vysvětlují, jestli otočí vývoj války

Nicméně k zásadní proměně izraelského přístupu k rusko-ukrajinské válce se zřejmě neschyluje. Izraelský ministr obrany Benny Ganc ve středu oznámil, že se postoj jeho země nebude nijak měnit.

„Naše politika vůči Ukrajině je jasná – jsme na straně Západu, poskytli jsme humanitární pomoc, postarali jsme se o uprchlíky a o raněné,“ řekl podle BBC izraelskému rádiu Kan. „Ze zřejmých důvodů jsme se nechtěli zapojit do boje. To byla dosavadní politika. Jsem ohledně této záležitosti opatrný,“ vysvětlil. A později diplomatům Evropské unie otevřeně řekl, že „zbraňové systémy poskytovat nebudeme“.

Na včerejšek však bylo plánováno jednání mezi izraelským premiérem Lapidem a ukrajinským ministrem zahraničí Dmytrem Kulebou, který chtěl ukrajinskému prezidentovi Volodymyrovi Zelenskému navrhnout, aby s Íránem přerušil diplomatické vztahy.

Ganc měl rovněž mluvit se svým ukrajinským protějškem, ministrem obrany Oleksijem Reznikovem. Původně spolu měli telefonovat už v pondělí, ovšem Ganc jednání odložil po výhrůžkách ruského exprezidenta Dmitrije Medvěděva. Ten prohlásil, že jestli Izrael prodá zbraně Ukrajině, zničí tím své politické vztahy s Ruskem.

Využívání íránských dronů proti Ukrajincům však Izrael přinejmenším znepokojuje. Dalo by se tak říci, že jde o další trhlinu v opečovávaných a pragmatických izraelsko-ruských vztazích.

Už před koncem února, kdy ruská armáda překročila ukrajinskou hranici, se totiž objevily jiné. Například uzavření důležité izraelské neziskové organizace Židovská agentura na území Ruska nebo výrok ruského ministra zahraničních věcí Sergeje Lavrova, který prohlásil, že Adolf Hitler byl Žid asi stejně jako Volodymyr Zelenskyj.

Ani to však Izrael nepřimělo, aby svůj postoj k Rusku a Ukrajině přehodnotil. Kyjev židovský stát opakovaně žádal, aby Ukrajině poskytl svou pokročilou technologii protiraketové obrany a vojenské vybavení. To však Izrael odmítá, stejně jako uvalení sankcí na agresora. A zjevně to tak zůstane i nadále.

Test íránské technologie na Ukrajině?

Debata o změně izraelského postoje k ruské ofenzivě se znovuotevřela toto pondělí, kdy nejmenovaný ministr vyzval vládu, aby se přiklonila na ukrajinskou stranu. Írán (a jeho zastoupení v Libanonu, Sýrii, Iráku a Jemenu) totiž Izraeli hrozil týmiž bezpilotními letouny, které teď útočí na Ukrajinu. Navíc podporuje také militantní hnutí Hizballáh v Libanonu a Hamás v Pásmu Gazy.

„Pečlivě to pozorujeme a napadá nás, jak by to Íránci mohli použít proti obydleným místům v Izraeli,“ řekl mluvčí izraelské armády podplukovník Richard Hecht.

Expert na válečné právo Geoffrey Corn ze South Texas College of Law v americkém Houstonu je toho názoru, že Írán v boji testuje zbraně, které pak může použít u severních a jižních hranic Izraele. Pokud se drony na Ukrajině prokážou jako účinné, Írán „přidá v jejich vývoji“, tvrdí Corn. A když je Ukrajinci sestřelí, Írán aspoň bude mít „příležitost zjistit, jak se tomu příště vyhnout“.

Přečtěte si také

Putin se omluvil Izraeli za Lavrova, tvrdí Bennett. Kreml to nepotvrdil. Kde se konspirace o Hitlerovi vzala?

„Není už žádných pochyb, kde má Izrael v tomto krvavém konfliktu stát,“ napsal na Twitter izraelský ministr pro záležitosti diaspory Nachman Šaj. „Nadešel čas, aby Ukrajina dostala také vojenskou pomoc, stejně jako ji poskytují USA a státy NATO.“

Jeho vyjádření však podle agentury AP pobouřila Moskvu. Dmitrij Medvěděv na sociální síti Telegram pohrozil, že pokud Izrael Ukrajině vojenskou pomoc poskytne, půjde o „velmi lehkovážný krok“. „Zničilo by to všechny vztahy mezi našimi zeměmi,“ napsal.

„My v Izraeli máme za více než třicet let bohaté zkušenosti v ochraně našeho civilního obyvatelstva,“ vysvětlil Šaj agentuře AP. „Byli jsme napadáni střelami z Iráku a raketami z Libanonu a Gazy.“

Výhodné vztahy mezi Izraelem a Ruskem

K dobrým izraelsko-ruským vztahům se přidává, že oba státy úzce koordinují svou činnost, aby se vyhnuly střetům na obloze nad Sýrií, kde ruské letectvo podporuje diktátora Bašára Asada. Rusko rovněž nechalo izraelské letouny bombardovat cíle napojené na Írán, kde se údajně měly skrývat zbraně určené pro nepřátele Izraele.

Izrael navíc v rámci vztahů s Moskvou myslí také na rozsáhlou židovskou komunitu v Rusku a na její bezpečnost, která je pro Jeruzalém zásadní. Židovský stát rovněž znepokojují tamní antisemitské útoky, které jsou v Rusku poslední dobou na vzestupu (v zemi, která má za sebou mnoho protižidovských pogromů v období carských vlád nebo rozsáhlé antisemitské sovětské čistky). V Sovětském svazu má kromě toho kořeny přes milion z celkových 9,2 milionu izraelských občanů.

Přečtěte si také

Z Ukrajiny prchají před válkou i místní Židé, mnohým připomíná hrůzy holokaustu i sovětský útlak

Na druhou stranu, velká židovská komunita žije i na Rusy ostřelované Ukrajině – dokonce jedna z největších v Evropě. Odhaduje se, že v Izraeli žije asi 150 000 ukrajinských uprchlíků a asi třetina z nich získala izraelské občanství podle zákona, který to umožňuje každému, kdo má minimálně jednoho židovského prarodiče.

Bývalý předseda Židovské agentury (a v sovětských dobách disident) Natan Šaranskij kritizoval izraelský postoj v rozhovoru s novinami Haaretz. Izrael prohlásil za „poslední zemi svobodného světa, která se ještě bojí dráždit Putina“.

„Nejsme Německo nebo Francie,“ namítá Uzi Rubin, bývalý šéf izraelského protiraketového programu. „My jsme země ve válce.“