Petr Gazdík o vztahu s Redlem: Byl velmi pokorný. Řekl mi, že s Krejčířem udělal chybu
Petr Gazdík ve velkém rozhovoru s Deníkem N vysvětluje, jaký byl jeho vztah s obviněným v kauze Dozimetr Michalem Redlem, kdy se více poznali a zda jej před ním někdo varoval. Popisuje také, jaké plány má na ministerstvu školství, kam se vrátil jako poradce svého nástupce Vladimíra Balaše (STAN).
Na co se v rozhovoru také ptáme:
- Jak se Petr Gazdík s odstupem dívá na kauzu Dozimetr?
- Co s ním řešil Michal Redl?
- Jaké byly Redlovy vztahy se Stanislavem Polčákem a jaká byla role Jiřího Pospíšila?
- Jak vnímá svého nástupce na postu ministra školství a v čem by mu chtěl na ministerstvu radit?
V červnu jste odstoupil z funkce ministra. Když se na to díváte zpětně, udělal byste něco jinak?
Neudělal. Měl jsem několik zásadních důvodů, proč to udělat, a ty trvají. Nechtěl jsem, aby tato vláda byla vnímaná jako ta předchozí, kdy jsme slyšeli slova jako „nikdy neodstoupím“. Také jsem nechtěl svým kolegům Starostům kazit komunální kampaň. A měl jsem ještě jeden velmi závažný osobní důvod.
Tři týdny před tím jsem měl s kamarádem jet na ryby do Norska, kvůli práci na ministerstvu mi to nevyšlo a krátce před odjezdem jsem se omluvil, že nepojedu. Když jeli kamarádi z ryb zpátky, bylo jich v autě pět a čtyři z nich se zabili při nehodě. V tom autě jsem měl sedět. Když se vám stane taková věc, přijdete o jednoho z nejlepších kamarádů a zjistíte, že jste tady už nemusel být, tak si řeknete, že nemáte zapotřebí být ministrem za každou cenu a víc to rozpitvávat a vysvětlovat.
Jaké teď máte plány? Zůstanete řadovým poslancem, nebo se budete chtít vrátit do vedení hnutí STAN?
V politice jsem už dvacet let, přesně před dvaceti lety jsem byl zvolený starostou Suché Lozi. Původně jsem plánoval, že už teď nebudu kandidovat ani do zastupitelstva obce, protože dvacet let je dostatečná doba a já jsem chtěl odejít včas.
Když jsme o tom diskutovali s panem starostou v Suché Lozi, on mi právě po tom odstoupení z funkce ministra říkal, že by to někteří spoluobčané mohli brát jako přiznání viny. A já jsem opravdu nic neudělal. S aférou Dozimetr nemám kromě toho, že znám tři její aktéry z jedenácti, nic společného. Proto jsem znovu kandidoval v komunálních volbách, už ale chci být jen řadovým zastupitelem. Pokud bude zájem, chci pomoct zkušenostmi.
A hnutí STAN?
To platí i pro STAN. Jsem připraven pomoci, ale teď se soustředím na školství, snažím se pomoci ministrovi. Dále chci dělat práci ve dvou výborech Sněmovny, to vůbec není málo. Do vedení STAN už ale kandidovat nechci. Členem hnutí asi zůstanu vždy, je to jakési mé dítě.
Politický instinkt mě varoval před nebezpečím
Od vašeho odchodu z ministerstva uplynuly čtyři měsíce. Můžete se zpětně podívat na svůj vztah s Michalem Redlem, klíčovou postavou kauzy Dozimetr? Bylo to přátelství, vzájemně výhodné spojenectví, nebo ještě něco jiného?
Nevím, jestli vztah, který k někomu máte, jde přesně definovat tak, aby to každý pochopil. Velmi mě překvapilo, že v policejní sdělovací zprávě byl ten vztah nějakým způsobem vylíčen. Přitom jsou tam specificky popsány jen tři termíny, kdy jsme si telefonovali. Se svými přáteli si telefonuji častěji.
Jak ten váš vztah vznikl?
Všichni se teď na Michala Redla díváme prizmatem toho, co jsme si za poslední čtyři měsíce přečetli v médiích. Kokain, prostituce, organizovaná skupina, zlodějny v dopravním podniku v řádu milionů. Když přidáte mládí s Krejčířem, máte zlosyna první kategorie. A ať už teď o našem vztahu řeknu cokoliv, každý z toho odvodí, že jsem se kamarádil se zločincem, už jen to je hrůza.
Přesto se zkuste vrátit do úplných začátků, kdy ještě nebylo všeobecně známé, že byl Redl nějak spojený s Krejčířem…
Michala Redla jsem víc poznal až po smrti
