Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Zpívám zpěv míru… Jak si Putin (i někteří Češi) představují ukončení války a co by znamenalo začít podle jeho představ jednat

Putinovi Evropa neustále nabízela vyjednávání a dialog, ale on si zvolil sílu. Ilustrační foto: kremlin.ru
Putinovi Evropa neustále nabízela vyjednávání a dialog, ale on si zvolil sílu. Ilustrační foto: kremlin.ru

Esej Michaela Romancova: Čtyřiadvacátého února vpadla ruská armáda na Ukrajinu. Rusko válku nevyhlásilo, nevyhrálo a zdá se, že vývoj na bojištích směřuje k tomu, že se v Moskvě budou muset vážně zabývat otázkou, jak odvrátit porážku. Čím reálněji tato alternativa vyvstává, tím výrazněji v Evropě sílí volání po míru. V této souvislosti není na škodu položit si zdánlivě jednoduchou otázku: Co je to mír? A hlavně: Co mír není?

Kompletní audioverze článků jsou dostupné v rámci klubového předplatného společně s aplikací Deníku N, která umožňuje i offline poslech. Pokud ji ještě nemáte, nainstalujte si ji do svého mobilu.

Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné.

Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

Encyklopedie mezinárodních vztahů u hesla mír uvádí, že existuje jen málo termínů, které by byly problematičtěji vymezené. Nejpesimističtější přístup k možnosti dosažení trvalého míru mají realisté, kteří takový stav považují za utopický. Vycházejí z předpokladu, že něco takového odporuje konfliktní lidské povaze. Mír chápou jako absenci války, a protože je v jejich vnímání hlavním rysem mezinárodního systému anarchie, považují za jedinou jistotu v mezinárodních vztazích střídání mezi válkou hrozící a probíhající. Jejich pokračovatelé, neorealisté připouštějí možnost dosažení časově omezeného míru za pomoci rovnováhy sil a odstrašování.

Typickým příkladem bylo období studené války, kdy byl mír mezi oběma bloky stabilizován v důsledku hrozby vzájemného zničení prostřednictvím jaderných zbraní. Zcela jinak k otázce míru přistupovali například marxisté. V důsledku svého vidění světa, v němž hlavním problémem nejsou konflikty mezi státy, ale mezi společenskými třídami, se domnívali, že lidstvo dosáhne míru v okamžiku, kdy nerovnost ve společenských vztazích bude odstraněna. V jejich pojetí se proto dalo dosáhnout trvalého míru prostřednictvím „boje za mír“ v podobě národně-osvobozovacích válek a proletářských revolucí.

Tzv. anglická škola spatřuje možnost dosažení míru prostřednictvím

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Esej

Ruská válka na Ukrajině

Komentáře

V tomto okamžiku nejčtenější