Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Kampaně Pavla a Nerudové jsou efektivní. Babišovi škodí, že lavíruje, popisuje výzkumník

Foto: Gabriel Kuchta, Deník N
Foto: Gabriel Kuchta, Deník N

Prezidentská kandidátka Danuše Nerudová získává hlasy zejména u vládních stran, respektive u jejich voličů z roku 2021. Petr Pavel umí oslovovat voliče i na straně opozice. Naopak Andreje Babiše už nechce za prezidenta 62 procent lidí, ještě v létě to bylo 57 procent. Důvodem může být i váhání s oznámením kandidatury, říká v rozhovoru pro Deník N nad aktuálním výzkumem preferencí společnosti STEM/MARK její analytik Jan Burianec.

V rozhovoru se mimo jiné ptáme:

  • Může Andrej Babiš oznámením kandidatury získat zpět voliče, které nyní odrazuje jeho lavírování?
  • Kolik je voličů, kteří ještě neznají Danuši Nerudovou?
  • Čím je oproti ní z hlediska oslovování voličů specifický Petr Pavel?
  • Co může pomoci Josefu Středulovi?
  • Proč už voliči jako kvalifikační předpoklad tak často nezmiňují politickou zkušenost a intelekt kandidátů?

Co v této vlně výzkumu, který provádíte dlouhodobě, považujete za hlavní sdělení?

Petr Pavel a Danuše Nerudová, tedy relevantní kandidáti či aktuální favorité, zvyšují svou známost (to, kolik lidí je zná, pozn. red.) a přijatelnost ve společnosti. Pozice Andreje Babiše se zhoršuje, což ukazují i hypotetické duely, kde prohrává ve všech, které jsme testovali. Nevýhodu Babiše, potažmo hnutí ANO neřeší ani vybraná hypotetická náhradnice Alena Schillerová, která též prohrává všechny zkoumané duely.

Od doby, kdy Babiš zamířil do opozice, se jeho pozice vyvíjela poměrně dobře. Až do června na svou stranu získával také některé voliče mimoparlamentních stran a hnutí nebo SPD.

V aktuálním měření, které jsme sbírali na přelomu září a října, ale nastal zlom. Jeho volitelnost spadla z 20 na 17 procent, což by ještě nebylo tolik. Zároveň ale narostla jeho nevolitelnost z původních 57 procent v létě na 62 procent, což už je významnější. Dokonce i sami respondenti nám říkají, že si myslí, že je nižší pravděpodobnost, že do prezidentské volby zasáhne.

Jsou to spojené nádoby, tedy že část lidí se od Andreje Babiše odklání kvůli jeho lavírování a zvažování, jestli vůbec bude kandidovat?

Přesně tak. Částečně je to mediální konstrukce reality, kdy se říká, že Babiš kandidovat nakonec nemusí. A to se pak přelévá i do tohoto názoru.

Zmínil jste 17 procent lidí, kteří by Babiše volili. Vy však nevytváříte volební model, čili co je to za číslo?

Jsme opatrnější než konkurenční agentury. Už od začátku měření prezidentských voleb, které sledujeme od září 2019, nám jde spíše o mapování potenciálních kandidátů, přelévání podpory a kontextové prezidentské otázky.

V první úrovni se ptáme otevřenou otázkou, kdo by se měl stát příštím prezidentem, dále předkládáme seznam relevantních osobností, které potvrdily nebo naznačily zájem o kandidaturu. U každé takové osoby se ptáme, jestli by byla volitelná, přijatelná, nepřijatelná, jestli ji vůbec znají. Vidíme spontánní odpověď a jakýsi maximální potenciál každého kandidáta. Ten u Babiše aktuálně poklesl ze 41 na 37 procent.

Je pro Andreje Babiše tato síla snadno obnovitelná, pokud se nakonec rozhodne do voleb jít?

Částečně ano, ale má to své limity. Pro prezidentskou volbu platí, že

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Rozhovory

Volby prezidenta ČR

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější