Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Bruno Latour, humanista, který humanismus obvinil z krátkozrakosti

Francouzský sociolog a filozof Bruno Latour, podle něhož byly změny ve Východní Evropě z roku 1989 „dvojí tragédii“ (na snímku z roku 2008). Foto: ČTK/ullstein bild
Francouzský sociolog a filozof Bruno Latour, podle něhož byly změny ve Východní Evropě z roku 1989 „dvojí tragédii“ (na snímku z roku 2008). Foto: ČTK/ullstein bild

Smrt významného francouzského filozofa, sociologa a antropologa Bruna Latoura (zemřel 9. října ve věku 75 let na rakovinu) byla silně prožívána a medializována nejen ve vědecké komunitě. Francouzský prezident Emmanuel Macron Latoura označil za „humanistického a pluralistického ducha, který byl oceněn světem dříve než ve Francii“. Tomu také odpovídá zájem zahraničního tisku, vždyť o Latourovi v souvislosti s jeho úmrtím referovaly mnohé velké západní noviny od amerických New York Times po německé Frankfurter Allgemeine.

Je ovšem poněkud sporné, nakolik lze Latoura spojovat s humanismem, aniž by přitom vystávaly otázky. Pokud je humanismem míněn pouze určitý morální étos, naléhavý zájem o osud člověka či lidské civilizace, je možné s Macronem souhlasit.

Současně je ale prospěšné si uvědomit, že jeden z Latourových centrálních pojmů, tzv. „ne-lidské“, odkazuje právě zásadně mimo humanismus. Latour proti humanismu namítal, že jako aktivní součást vývoje společnosti a dějin bere pouze člověka, zatímco zvířata či věci jsou brány jako pasivní.

Latour naproti tomu prosazoval teorii, podle níž

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Názor

Komentáře

V tomto okamžiku nejčtenější