Daň za evropskou poptávku po LNG: Bangladéš a Pákistán postihují blackouty, plyn je pro ně moc drahý
Zatímco ještě minulý rok byla ekonomika v Bangladéši jednou z nejrychleji rostoucích na světě (ač z nízkého základu), dnes země žádá Mezinárodní měnový fond o půjčku. Kvůli obrovské poptávce po zkapalněném plynu ze strany bohatých států si jeho nákup nemůže dovolit. Nedostatek strategické suroviny ohrožuje domácnosti i rozsáhlý oděvní průmysl.
Bangladéš zažil minulý týden největší výpadek elektřiny od roku 2014. V pouličních stáncích a restauracích v Dháce hořely svíčky, lidé si svítili mobily. V hlavním městě nešla elektřina celých sedm hodin – od druhé odpoledne do deváté večer.
Lidé v panice pospíchali k čerpacím stanicím, aby si nakoupili naftu do záložních generátorů, a nákupní centra zavřela už před setměním.
Přestože šlo o největší výpadek elektřiny po dlouhé době, v zemi nebyl letos ojedinělý. Jednou z příčin je i enormní poptávka bohatších států po naftě a zejména zkapalněném plynu (LNG).
Blackout hlásily také továrny H&M a Zary
Už v červenci zavedl Bangladéš pro šetření energetickými surovinami každodenní plošnou odstávku elektřiny na dvě hodiny. O měsíc později vláda oznámila, že děti se budou učit místo šesti dnů v týdnu jen čtyři a banky a vládní úřady musejí zkrátit pracovní dobu na sedm hodin.
Minulý výpadek zastihl ve velkém i textilní továrny evropských a amerických společností. Odstávku hlásily výrobny, v nichž se šijí značky jako H&M a Zara, jejichž produkty se z Bangladéše dovážejí i do České republiky.
Poslední výpadek byl pro ně natolik nečekaný a masivní, že
