Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Putinovi nemůžeme ustupovat, do kouta se zahnal sám. Jeho hrozby ale musíme brát vážně, říká Fiala

Premiér Petr Fiala (ODS) Foto: Gabriel Kuchta, Deník N
Premiér Petr Fiala (ODS) Foto: Gabriel Kuchta, Deník N

Nesmíme se bát ani přistoupit na Putinovy hrozby, musíme je ale brát vážně, říká premiér Petr Fiala (ODS). „Zlu se nesmí ustupovat,“ říká s tím, že stačí jediné: ať ruský prezident stáhne vojska z Ukrajiny. „A není co dalšího řešit,“ vysvětluje. V rozhovoru pro Deník N také popisuje svou roli v českém předsednictví Radě EU i složitá jednání o zkrocení cen plynu.

Na co se v rozhovoru také ptáme:

  • Co je Putinovým cílem, když přiznává, že bombarduje civilní budovy a infrastrukturu?
  • Jsme připraveni na další uprchlickou vlnu z Ukrajiny, když Rusové na Ukrajině zničí teplárny a elektrárny?
  • Jak se dívá na kritiku, že Česko pomáhá víc Ukrajině něž vlastním lidem?
  • Kdo zaplatí plošné zastropování cen za plyn v celé Evropě?

Ohlédněme se za dvěma velkými summity v Praze. Ten první jste označil za úspěch, druhý ale žádnou, byť jen neformální dohodou či posunem neskončil. Stačí, že Praha v podstatě jen umožnila diskuse, bez reálného posunu?

Summity jsem označil za úspěch na základě reakcí lidí, kteří se jich zúčastnili, a také hodnocení mezinárodních médií. Jsem moc rád, že Praha byla po ty dva dny centrem pozornosti světových médií. Takovou reklamu bychom si ani nedokázali zaplatit. Je to pro Česko, Prahu a nás všechny skvělé.

A co výsledky summitů?

Ani v jednom případě nebyl plán a není ani cílem dospět k nějakým závěrům. Nutnost shodnout se na závěrech by komplikovala otevřenou debatu a to, o co v těch summitech jde. Při konzultacích s Emmanuelem Macronem a Charlesem Michelem jsme se shodli, že nechceme, aby to (Evropské politické společenství, které jednalo ve čtvrtek, pozn. red.) mělo jakoukoli formalizovanou podobu – žádný aparát, instituce. Že to musí být platforma pro otevřenou diskusi. A abychom sem dokázali dostat státy, které spolu ani nemluví, musí to mít tento formát. Seděly tam spolu prvně státy jako Ázerbájdžán, Arménie, Turecko a tak dále. Byl to záměr, aby to bylo bez závěrů a struktury.

Totéž platí i pro neformální summit Evropské rady v pátek. Na konkrétní věty v prohlášení bude čas za dva týdny v Bruselu. Tady jsme měli prostor vyjádřit politické názory, poslechnout si názory jiných a dát směr Komisi, jak má připravovat další rozhodnutí. Byl to jednoznačný úspěch a dost jsme se posunuli třeba v tématu boje s cenami energií.

Před pár dny byla v Praze neformální Rada pro energetiku. Maďarský ministr zahraničí a energetiky odletěl poté přímo do Moskvy. Není problém, že se jedná za zavřenými dveřmi a jeden ministr poté ihned jede vše vyprávět do Moskvy? Nenabourává to jednotu Evropy v postupu proti Rusku?

Některé státy mají na vztahy s Moskvou jiný názor než ostatní, to je fakt. A Maďarsko se tím netají. Jednotou Evropy nerozumím to, že si všichni myslíme totéž, ale že dokážeme najít společné stanovisko. V tom vidím smysl českého předsednictví a debat, protože nakonec odjedeme s tím, že jsme se všichni shodli na sankcích proti Rusku, podpoře Ukrajiny včetně Maďarska. Jednota je ve výsledku.

Vám nevadí, že představitel maďarské vlády jede hned po jednání do Moskvy, kde vše vypráví?

Maďarsko má vůči Moskvě jinou politiku než ostatní členské země. Každý to ví a vidí. Vy vidíte politiku české vlády, a to je jasná odpověď. Nelíbí se mi nadbíhání Rusku, na druhou stranu jsme předsednická země a to vyžaduje určitou zdrženlivost, protože musíme moderovat některé druhy konfliktů. A abychom to mohli dělat efektivně, nečekejte ode mě silná prohlášení.

Naše jednota je nejsilnější zbraní ve válce, kterou proti nám všem vede Vladimir Putin. Maďarská politika vůči Moskvě se nevyplácí, čelí tam obrovskému nárůstu cen, obrovské inflaci, která je skokově vyšší než v České republice. Není to politika, která by mohla vést k tomu, aby ji jiné země následovaly. Není nijak výhodná. Všechna rozhodnutí ohledně tlaku na Rusko nakonec podpořili i Maďaři.

Jak se díváte na Putinovo vyhrožování atomovými zbraněmi? Měli bychom se bát a přistoupit na jeho hrozby?

Bát se nesmíme a přistoupit na jeho hrozby také ne. Ale musíme to brát vážně. Putin a Kreml ve své agresivní politice neustále posouvají hranice, kam až chtějí jít. A některé jejich zoufalé akce jsou výsledkem toho, že se jim nedaří v konvenční válce. Putinovi se nejen nedaří tak, jak si představoval. Jemu se nedaří vůbec. Proto dělá prudké reakce, proto nařídil

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

České předsednictví v EU

Energie

Rozhovory

Ruská válka na Ukrajině

Vláda Petra Fialy

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější