Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Chlívek pro kapří prasátka a voda zamořená hnojem. To je realita rybníků, říká biolog. V hrachové kaši kapři lapají po dechu

„V chráněných oblastech platí často až absurdní pravidla, ale můžete tam mít vepřín pro kapry a do vodního systému jde hnůj.“ Ondřej Sedláček. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N
„V chráněných oblastech platí často až absurdní pravidla, ale můžete tam mít vepřín pro kapry a do vodního systému jde hnůj.“ Ondřej Sedláček. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N

Sezona výlovů rybníků je v plném proudu, jejich atmosféra láká návštěvníky. Zejména v malebné jihočeské krajině na Třeboňsku. „Vidím za tím jiné věci než běžný návštěvník,“ říká ekolog a zoolog Ondřej Sedláček. Nasvěcuje černé smradlavé bahýnko rybníkářské „malebnosti“. Intenzivní chov změnil rybníky v chlívky pro kapří prasátka, masivní přihnojování zamořuje potoky. Sedláček popisuje „ekologickou katastrofu“, ale nabízí i řešení. A také kapří maso, které jinak chutná a voní.

Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

V rozhovoru se také dozvíte:

  • Kdy kapři lapají po dechu.
  • Co tvoří rybniční zelenou hrachovou kaši.
  • Zda může být kapří maso i delikatesa.
  • Čím rybníky zamořují podvodí.
  • Jak racek chrání ostatní zvířata před predátory.
  • Jak vypadá „zdravý“ rybník.

Máte rád výlovy?

Jako kluk jsem je rád měl, jen tak jsem mohl vidět ryby různých druhů, rybáři mi je dávali do ruky. Kdy jindy se můžete podívat na ježdíka, lína, plotici nebo oukleje? Děti by měly ryby vidět. Na některých menších výlovech to může být pořád hezký…

Podzimní krajina, v lovišti se mrskají kapříci, lidi si dávají grog, barevné stromy, mlha, kolem je cítit trochu nostalgie. Jenže ona už to bývá spíš komerční šaškárna. Mám rád tradice, ale hranice mezi tradicí a přežitkem je velmi tenká. Byl jsem teď zvaný na výlov Rožmberka, ale nechtělo se mi. Atmosféra zelených klobouků, pivních a cetkových stánků a oslava toho, co všechno se na rybníku – teď myslím obecně, ne konkrétně na Rožmberku – za dva roky stačilo zničit. Z toho jsem spíš špatnej. Vidím za tím výlovem prostě jiné věci než běžný návštěvník.

Všichni nejšťastnější, budou se kasat, kolik kaprů vyprodukovali. Jenže právě ta kvantita je blbě. A co si budeme namlouvat, vždyť to často nejde ani pozřít.

Chlívek na kapří prasátka

Silná slova, ale nic jiného jsem od vás nečekala. Vím, že jste dlouho kritikem intenzivních chovů kaprů, které podle vás ekologů rybníky devastují. Postupně to probereme. Ale dá se právě při výlovu poznat, že se o rybník pečuje špatně?

Ve chvíli, kdy už je na dně zbytek vody, ve které se mrskají kapři, bývá tam tak zvířené bahno, že už to nepoznáte. Každopádně platí, že rybníky, kde se provádí intenzivní velkochov, bývají zelené a na dně je spousta černého smrdutého bahna.

Laik to sice nepozná na první pohled, ale je zřejmé, že v takovém bahně nejsou jen sedimenty způsobené erozí ze zemědělské krajiny, ale kvanta – zjednodušeně řečeno – kapřího trusu a zbytků krmiva. Do rybníků se naveliko hrne hnůj a ryby se masivně přikrmují. Je to spíš chlívek než

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Ekologie

Příroda

Rozhovory

Česko, Kontext N, Věda

V tomto okamžiku nejčtenější