Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Jedno z důležitých světových center tropického zemědělství sídlí na kraji Prahy. Ukazuje, kudy z produkční krize

Fakulta tropického zemědělství České zemědělské univerzity. Jedno z hlavních výzkumných a vzdělávacích center v tomto oboru v Evropě. Foto: Petr Zmek, ČZU
Fakulta tropického zemědělství České zemědělské univerzity. Jedno z hlavních výzkumných a vzdělávacích center v tomto oboru v Evropě. Foto: Petr Zmek, ČZU

Když se řekne zemědělství, většina z nás si představí lán řepky, kukuřice či pšenice s velkovýkrmnou vepřů v pozadí – běžný obrázek z českého venkova. Velká část světové produkce potravin se ale odehrává v tropickém a subtropickém klimatu, kde zemědělství vypadá úplně jinak.

A nejen potravin. „Nezapomeňme, že zemědělství a jídlo už nejsou synonyma,“ říká Larisa Mies Bombardiová, která se na univerzitě v brazilském Sao Paulu zabývá důsledky používání pesticidů. Touhle důležitou větou otvírá svůj první příspěvek v úvodní panelové diskusi vědecké konference Tropentag 2022.

Už samo složení panelu jasně ukazuje, že jde o velmi pestrou a rozsáhlou akci. Vystupuje v něm Rebecca Auma Derová, keňská farmářka, která využívá inovativní postupy zavlažování, patří k předním propagátorům ekologického zemědělství a pracuje jako dobrovolnice v oblasti veřejného zdraví. Vedle ní sedí Elizabeth Mpofuová, organická farmářka ze Zimbabwe, která dříve předsedala mezinárodní organizaci drobných zemědělců La Via Campesina. Dalším účastníkem je Jacobo Arango, člen klimatického vědeckého panelu IPCC, odborník na chov dobytka méně zatěžující životní prostředí. Josef Garvi je jedním ze zakladatelů organizace Sahara Sahel Foods, zabývající se produkcí potravin na okraji pouště, tedy v podmínkách, které vypadají jako absolutně nevhodné. Českým zástupcem je Petr Ehl, vedoucí zemědělské divize mlékárenské firmy Interlacto. A moderátorem diskuse je Patrick Worms, prezident Evropské agrolesnické federace (k agrolesnictví se ještě dostaneme).

Worms zdůrazňuje totéž co Bombardiová: jen asi polovina kalorií vypěstovaných na polích živí lidi. Tu druhou polovinu spotřebují jednak hospodářská zvířata, jednak auta v podobě biopaliv. To je jedna důležitá součást situace, v níž se zemědělství nyní nachází. K těm dalším patří světová populace mířící k deseti miliardám, postupující změna klimatu i stále častější katastrofální horko a sucho.

„A kromě toho jsou mladí lidé líní a 

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Zemědělství

Ekonomika, Věda

V tomto okamžiku nejčtenější