Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Paměť není přesným odrazem reality. Mozek si vybaví jen klíčové elementy a zbytek dotvoří, říká neurovědec Aleš Stuchlík

„Londýnští taxikáři mají vlivem neustálého procvičování prostorové paměti ježděním po různých trasách hipokampus větší než ostatní.“ Foto: archiv Aleše Stuchlíka
„Londýnští taxikáři mají vlivem neustálého procvičování prostorové paměti ježděním po různých trasách hipokampus větší než ostatní.“ Foto: archiv Aleše Stuchlíka

Působí jako uznávaný vedoucí vědecký pracovník Oddělení neurofyziologie paměti Fyziologického ústavu Akademie věd ČR. Po vyhoření se ale profesně rozkročil i směrem ke koučinku a mentoringu. K neurobiologii ho přilákalo tajemství a složitost mozku a trochu možná i fakt, že sám trpí Touretteovým syndromem, se kterým si u něj lékaři dlouho nevěděli rady. Diagnózu si nakonec stanovil sám.

Co se v rozhovoru mimo jiné dozvíte:

  • Jak přispět k tomu, aby nám učení šlo lépe?
  • Jakými činnostmi udržet vlastní mozek déle v kondici?
  • Proč nás mohou zradit naše vlastní vzpomínky, i když jsme přesvědčení, že máme daný okamžik stále v živé paměti?
  • V jakých ohledech mozku prospívá fyzické cvičení?

Při vědecké práci svou pozornost zaměřujete na učení a paměť, ale zkoumáte i psychiatrická onemocnění. Co vás přivedlo k neurobiologii? Hrálo v tom roli i to, že sám máte Touretteův syndrom?

Přírodní vědy mi byly odmala velmi blízké. Měl jsem rád přírodu, jezdili jsme s kamarády se skautem a poté na vandry. V osmé třídě mě ohromně chytla chemie, uspěl jsem i v okresním kole chemické olympiády, ale v krajském jsem totálně pohořel. Na gymnáziu vystřídala chemii biologie, a to zejména díky skvělé učitelce. Když jsem si podával přihlášky na vysokou školu, jednou z možností byla Přírodovědecká fakulta UK, kterou jsem nakonec i zvolil.

Pro neurobiologii jsem se rozhodl ke konci druhého ročníku, kdy jsem si začal pomalu vybírat téma své bakalářské práce. Táhlo mě k ní tajemství a složitost mozku a také pochyby, jestli tomu jsem schopen porozumět. Takže možná i trochu výzva. Moje onemocnění v tom nějakou roli asi hrálo, ale nijak extrémní.

Touretteův syndrom je neurologicko-psychiatrické onemocnění. Projevuje se pohybovými a zvukovými tiky, např. odkašláváním, posmrkáváním, mrkáním, záškuby v obličeji či otáčením hlavy. Při stresu se tiky zhoršují. U některých pacientů je syndrom doprovázen tzv. koprolálií, což je nutkavé používání neslušných výrazů.

Touretteův syndrom se do povědomí veřejnosti dostává postupně, třeba prostřednictvím filmů. Ty ale problematiku někdy zužují jen na projevy koprolálie, která však trápí pouze menšinu lidí. Můžete nám vysvětlit příčinu tohoto syndromu?

Přesná příčina Touretteova syndromu doposud není objasněná. Protože nemoc nejčastěji propuká kolem osmého až dvanáctého roku věku, dala by se asi považovat za neurovývojové onemocnění. Souvisí s nesprávnou funkcí bazálních ganglií. To jsou hluboká jádra koncového mozku, která se podílejí na hybnosti, ale i na pohybových dovednostech, ritualizovaném chování a motivaci. Ostatně i řada léků, které užíváme k její léčbě, působí hlavně v těchto oblastech.

Touretteův syndrom souvisí s dopaminem a na něj také většina léků cílí. Často se u něj vyskytuje obsedantně-kompulzivní porucha a porucha pozornosti s hyperaktivitou, známá jako ADHD. Všechny patří do stejného spektra poruch chování, které mimo jiné často vedou jejich nositele k problémům ve škole a ve společnosti, k závislostem – a obecně je pak život trochu větší výzva. Všechny tyto věci mě v životě tak nějak potkaly. Koprolálie je jen

Dobří přátelé vám sdílejí kvalitní informace

janamarta.hrbkova@... vám daruje následující článek Deníku N, který je jinak za platební bránou. Přečtete si ho zdarma jen po zadání vašeho e-mailu, který slouží jako ochrana před šířením našeho obsahu bez kontroly. Váš e-mail bude použit pouze pro odemčení článku a nabídku zvýhodněného předplatného. Pokud ji ani po měsíci nevyužijete, smažeme ho z databáze. Možnost odemykat placené články Deníku N mají všichni členové Klubu N.

Můžete také .

Rozhovory

Věda

V tomto okamžiku nejčtenější