Úsporný tarif byl od začátku nesmysl. Potřeba je cílená pomoc i velký příběh, říká sociolog Prokop
Účet za energie se stal pro české domácnosti jednou z nejdůležitějších položek jejich rozpočtu. Koho krize nejvíce ohrožuje a jak si v jejím zvládání počíná vláda? Na otázky Deníku N odpovídal sociolog Daniel Prokop.
Co se v rozhovoru mimo jiné dozvíte:
- Komu krize nejvíce komplikuje život.
- Jaká vládní opatření jsou skutečně užitečná a jaká se naopak míjí účinkem.
- Co by mohlo zvýšit důvěru veřejnosti ve vládu.
- Jaký typ lidí se účastnil nedávných demonstrací.
Na jaké skupiny obyvatel dopadne energetická krize v Česku nejsilněji?
S Českým rozhlasem jsme ve výzkumu Život k nezaplacení analyzovali, jak budou lidé zatížení, kdyby platili energie na plánovaně stropovaných cenách. Rozebírali jsme, na jaké skupiny to dopadne a jaké to snesou v pohodě.
Model ukazoval, že by mohl narůst počet lidí, kteří jsou výrazně zatížení náklady na bydlení. To znamená, že na ně dávají přes 40 % příjmů. Podíl těchto domácností může ze současných 24 procent narůst na zhruba 30.
Velmi často jsou to lidé z příjmové chudoby, samostatně žijící důchodci, chudší polovina rodin s dětmi, chudší polovina nájemníků, samoživitelé. Mezi těmito segmenty populace je zhruba polovina lidí výrazně zatížena náklady na bydlení, což by se dále zhoršilo.
Přibližně na 17 procent by vzrostl počet lidí, kterým
