Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Posílení NATO o Finsko a Švédsko drhne už jen ve dvou zemích. Co chtějí Orbán a Erdogan?

Finsku a Švédsku zbývá pro vstup do NATO překonat poslední dvě překážky. Foto: Finské obranné síly
Finsku a Švédsku zbývá pro vstup do NATO překonat poslední dvě překážky. Foto: Finské obranné síly

Finsko a Švédsko, dvě skandinávské země, se po únorovém ruském vpádu na Ukrajinu rozhodly vstoupit do NATO. Zdolaly všechny potřebné procesní kroky, zbývají dvě poslední překážky: souhlas Maďarska a Turecka, dvou problematických členů paktu. Na čem u nich rozšíření Aliance vázne?

Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

Proces ratifikace v parlamentech členských států lze sledovat na tomto aliančním webu. Po nedávném souhlasu slovenského parlamentu zbývají už jen zákonodárná tělesa v Budapešti a Ankaře.

V obou případech jde z pohledu NATO do jisté míry o problematické členy řízené autokratickými politiky. Maďarský premiér Viktor Orbán podle četných kritiků oklešťuje demokracii v zemi. Uzpůsobil zákony tak, aby bylo těžké jej porazit ve volbách, na evropské úrovni oponuje sankcím proti Rusku, volí rétoriku i legislativu tvrdou k menšinám.

Turecko je větší a významnější. Regionální velmoc vedená prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem má spory s USA kvůli zbrojním embargům, napjaté vztahy s EU, ještě napjatější vztahy s Řeckem na západě a Kurdy na východě. Před několika lety turecká armáda a proturecké milice vstoupily do války v Sýrii a dobyly kus severu této země.

Recep Erdogan a Viktor Orbán na Pražském hradě před začátkem summitu Evropského politického společenství. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N a EU

Přitom vyhnaly zdejší kurdské civilisty, což bylo z mnoha stran kritizováno jako etnická čistka. Kurdové předtím navíc nesli hlavní tíhu bojů s tzv. Islámským státem. Turci deklarovali, že na získaná území přesídlí jiné uprchlíky ze Sýrie, kteří v té době pobývali v Turecku.

Zároveň Turci už z doby rusko-osmanského mocenského soupeření platí za černomořského geopolitického protivníka Ruska. Do určité míry například rozhodují o tom, čí lodě proplují z nebo do Černého moře.

Rubikova kostka na Dunaji

Maďarský parlament má ratifikaci, s níž už předběžně souhlasila tamní vláda, na stole. Maďarský zpravodajský web Telex napsal, že podle tiskového oddělení parlamentu je ratifikace pro Finsko i Švédsko na podzimním programu zasedání parlamentu, nezmínilo už ale, kdy přesně.

Začátkem tohoto týdne se opoziční socialisté pokusili ratifikaci urychlit, proti se ale postavil předseda parlamentu László Kövér a s pomocí hlasů poslanců vládní strany Fidesz návrh zamítl.

Anglicky psaný web DailyNewsHungary poznamenal, že ratifikace už proběhla ve všech aliančních zemích „kromě Turecka, které přistoupení oponuje, a Maďarska, které čeká z neznámých důvodů“.

Jaké důvody to mohou být, to je hlavolam nikoliv nepodobný kostce slavného maďarského vynálezce Ernëho Rubika.

Budapešť

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Maďarsko

NATO

Skandinávie

Turecko

Svět

V tomto okamžiku nejčtenější