Vzkaz Kremlu, jednotná Evropa, odkladiště čekatelů EU, nebo „žvanírna“? Co kdo čeká od pražského summitu
Původně myšlenka francouzského prezidenta Emmanuela Macrona dostává v Praze reálné obrysy. Společná fotografie představitelů více než čtyřicítky zemí Evropy má vyslat jasný signál do Moskvy: „Jsme jednotní.“ Kritici se však obávají, že nová platforma nemá reálný cíl nebo že zpomalí proces vstupu kandidátů do Evropské unie.
Na Pražském hradě se sjíždějí představitelé více než čtyř desítek evropských zemí kromě Ruska a Běloruska (a malých států Andorry, Monaka a San Marina); to je pražský summit nebývalých rozměrů.
Historicky první jednání širšího formátu evropských zemí, takzvaného Evropského politického společenství, má být novou platformou, v rámci které se mají vedoucí představitelé evropských zemí scházet a debatovat o klíčových tématech týkajících se starého kontinentu.
Co ale bude nové společenství ve skutečnosti znamenat, co si pod ním země představují a čeho může být schopné docílit, však není zcela jasné. Má své zastánce i ostré kritiky.
Vznik této platformy v reakci na ruskou agresi na Ukrajině původně navrhl už před pěti měsíci francouzský prezident Emmanuel Macron. Zřejmě má ale jít i o jakousi formu „pohlazení po srsti“ zemí, které – leckdy mnoho let – čekají na přijetí do Evropské unie.
A ač lídr Francie upozornil, že nemá jít o alternativu k členství v Unii, některé země, zejména balkánské, se obávají, že i díky této iniciativě před branami EU zůstanou navždy. Elysejský palác i čeští organizátoři se ale dušují, že
