Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Letošní Nobelovu cenu za fyziku převzali objevitelé principu kvantového provázání, jehož praktický význam roste

Alain Aspect, John F. Clauser a Anton Zeilinger. Kresba: Ill. Niklas Elmehed, Nobel Prize Outreach
Alain Aspect, John F. Clauser a Anton Zeilinger. Kresba: Ill. Niklas Elmehed, Nobel Prize Outreach

Nobelovu cenu za fyziku za rok 2022 získali Alain Aspect, John F. Clauser a Anton Zeilinger za experimenty s kvantově provázanými fotony, které vedly k rozvoji kvantových počítačů. Tři fyzici – z Francie, USA a Rakouska – pracovali nezávisle na sobě.

Kompletní audioverze článků jsou dostupné v rámci klubového předplatného společně s aplikací Deníku N, která umožňuje i offline poslech. Pokud ji ještě nemáte, nainstalujte si ji do svého mobilu.

Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné.

Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

Richard Feynman, jeden z největších fyziků dvacátého století, jednou řekl, že kvantové teorii nerozumí nikdo. Existují ovšem různé druhy a úrovně neporozumění. Feynman si byl dobře vědom, že fyzikové mnoha kvantovým jevům rozumějí z praktického hlediska, sám k tomu svými objevy ostatně významně přispěl. Chování atomů a subatomárních částic, což je předmět zájmu kvantové fyziky, dovedou velmi přesně předvídat a propočítat. Díky tomu existují takové vymoženosti jako polovodičové součástky či laser.

Jenže když se začne nad chováním částic přemýšlet názorně, ne jen matematicky, uváznou i ty nejlepší mozky. Mikrosvět se od našeho makrosvěta liší v takové míře, že je nepředstavitelný. Mnohé děje v něm – podle toho, co dnes víme – působí absurdním, neuvěřitelným dojmem. Nejde jen o to, že k nim nenacházíme analogii v běžné zkušenosti. Jde o to, že se některé z nich zdají být neslučitelné s ostatními částmi nám známé fyziky. Prozatím není jasné, zda hlavní příčina spočívá v tom, že o podstatě světa dosud víme příliš málo, nebo spíš v tom, že naše mozky, evolučně vyvinuté k přežití v savaně, k úlohám lovu, sběračství a rozmnožování, se k pochopení mikrosvěta prostě nehodí (a měli bychom být vděčni za to, co vše jsme rozluštili navzdory tomuto hendikepu).

Dokonalým příkladem názorné nepochopitelnosti mikrosvěta je fenomén kvantového provázaní. Nevyrovnal se s ním ani sám Albert Einstein – do konce života se snažil jeho existenci vyvrátit. Dnes víme, že marně. Trojice dnešních nobelistů získala cenu právě za důkaz, že jde o reálný jev, že Einsteinova snaha nemohla

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Nobelova cena

Věda

V tomto okamžiku nejčtenější