Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Analýza genomu neandertálců vynesla svému autorovi Nobelovu cenu za lékařství

Svante Pääbo s lebkou neandertálce. Foto: ČTK/AP, Matthias Schrader
Svante Pääbo s lebkou neandertálce. Foto: ČTK/AP, Matthias Schrader

Nobelovu cenu za medicínu za rok 2022 získal švédský genetik Svante Pääbo za dlouholetý výzkum genomu předků nynějšího člověka, především za sekvenování genomu neandertálců.

První z letošních Nobelových cen je trochu překvapením. Očekávalo se, že cenu za fyziologii a lékařství pravděpodobně získají někteří z objevitelů metod, jež vedly k vývoji mRNA vakcín a umožnily tak očkování proti covidu. (Stále ještě mohou být pozítří oceněni cenou za chemii.) Cena je však plně zasloužená, Svante Pääbo patří k nepočetné skupině vědců, kteří nejen doplnili, ale zásadně pozměnili svůj vědní obor. Dokonce se dá říci, že ho do značné míry založil. Díky němu se paleogenetika stala samostatnou vědní disciplínou, která se dnes bouřlivě rozvíjí.

Lidé, ale ne tak docela

Člověk je jako každý jiný živý tvor produktem evoluce. V hrubých rysech ten příběh známe: kdysi dávno žil společný předek lidí a lidoopů, našich nejbližších příbuzných, jeho populace se rozštěpila a od té doby se lidé a lidoopové vyvíjeli odděleně. Novější výzkum upřesnil, že našimi nejbližšími žijícími příbuznými jsou šimpanzi.

Důraz v předchozí větě patří na slovo „žijícími“. Dnes existuje jen jeden živočišný druh, k němuž patří všichni lidé: Homo sapiens, člověk rozumný. (Do jaké míry jsme si to jméno vybrali přiléhavě, je téma na jinou debatu.) V minulosti prokazatelně existovaly

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Nobelova cena

Věda

V tomto okamžiku nejčtenější