Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Proč Rusové z osvobozovaných míst neustupují? Na vině mohou být hádky v ruském velení i otázka: Kdo to řekne Putinovi?

Ruský vládce Putin 6. září 2022 během vojenského cvičení Vostok 2022. Vlevo ministr obrany Šojgu, vpravo náčelník generálního štábu armády Gerasimov. V té době si ještě nikdo nedovolil proti ani jednomu z této trojice vznést jediné kritické slovo. Foto: Kreml, kremlin.ru
Ruský vládce Putin 6. září 2022 během vojenského cvičení Vostok 2022. Vlevo ministr obrany Šojgu, vpravo náčelník generálního štábu armády Gerasimov. V té době si ještě nikdo nedovolil proti ani jednomu z této trojice vznést jediné kritické slovo. Foto: Kreml, kremlin.ru

Analýza: Osvobození Lymanu ukrajinskou armádou je pro ruského prezidenta Vladimira Putina potupnější než zmaření útoku na Kyjev nebo ztráta Izjumu a Hadího ostrova dohromady. Ukrajina ho totiž dosáhla ve chvíli, kdy slavil nové rozšíření ruské říše. Kromě porážky na bojišti je výsledkem ruských neúspěchů vážný rozkol v armádních i politických elitách.

Kompletní audioverze článků jsou dostupné v rámci klubového předplatného společně s aplikací Deníku N, která umožňuje i offline poslech. Pokud ji ještě nemáte, nainstalujte si ji do svého mobilu.

Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné.

Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

„Kdo mu to řekne?“ Tak nějak by mohla znít otázka, kterou si spolupracovníci ruského prezidenta Vladimira Putina, jimž je ještě dovoleno se k „tělu“ přibližovat, navzájem kladou před vstupem do komnat vůdce.

Nikdo se nehlásí.

Diktátorova odtrženost od reality a strach z jeho hněvu se staly hlavním problémem Ruska ve válce proti Ukrajině. A dovedly vedení země i armádní velení k situaci, která je pro zemi ve válce katastrofou: hádky v mocenské struktuře, o nichž se doposud jen šeptalo, se přesunuly do veřejného prostoru.

Může za to Lyman. Obsazení strategického města, které Rusko podle Putinem podepsaných dohod nyní považuje za ruské území, ohlásil Kyjev 1. října. Den předtím naopak ohlásila Moskva, že 15 procent Ukrajiny je teď Ruská federace a útoky na toto území budou vnímány jako útoky na svrchované ruské teritorium. Z prohlášení šel strach, ve vzduchu visela hrozba použití jaderných zbraní, které Rusové v případě ohrožení ruské státnosti vnímají jako oprávněné.

Ukrajinci si dění v Kremlu včetně veselice na Rudém náměstí, na které se prezident Putin marně snažil naučit dav skandovat „Rusko, Rusko, Rusko…“, moc nevšímali. Obkličovali Lyman a vyzývali ruské vojáky, aby se vzdali. Právě situace v Lymanu a to, že tam zůstaly tisíce ruských vojáků, svědčí o 

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Ruská válka na Ukrajině

Svět

V tomto okamžiku nejčtenější