Dva stropy, dvojí zdanění. Rozplétáme řetězec opatření proti drahým energiím
Unijní ministři se shodli na zastropování výnosů z elektráren. Omezení se nebude týkat jen těch, které mají na výrobu elektřiny největší náklady, tedy plynových a černouhelných. Evropští politici schválili i takzvaný solidární příspěvek a povinné šetření elektřiny ve špičce. Vysvětlujeme, co nová nařízení znamenají pro Česko a jaké další kroky by mohly následovat.
Už potřetí od začátku července se pod taktovkou českého ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) v Bruselu sešli ministři pro energetiku na mimořádné Radě EU. České předsednictví i tentokrát mluví o úspěchu. „Dnes jsme dokončili další díl skládačky, ale rozhodně ne poslední,“ řekl k páteční dohodě ministrů Síkela. „Normálně by tato dohoda trvala měsíce. Tento luxus si ale nyní nemůžeme dovolit,“ dodal Síkela. Dohoda mezi ministry se pod vedením českého předsednictví domlouvala tři týdny.
Ministři se dohodli na zastropování výnosů „levnějších“ výrobců elektřiny, tedy téměř všech s výjimkou plynových a částečně i černouhelných elektráren. Strop nakonec stanovili na 180 eur (zhruba 4400 korun) za megawatthodinu – pro představu: česká domácnost za rok spotřebuje průměrně zhruba tři.
Levnější výrobci nyní těží z vysokých cen elektřiny daných především závratnou cenou plynu. Například český polostátní podnik ČEZ tento týden prohlásil, že při současných výhledech očekává v roce 2025 roční provozní zisk ve výši až 125 miliard korun. Loni dosahoval zhruba poloviny.
Situace by se od 1. prosince měla změnit. Cokoliv výrobci
