Rusko se od pádu SSSR opět pomalu, ale neustále rozpíná. Jaká území už obsadilo?
Rusko se cizích území, která obsadí, nevzdává, nevrací je – kromě momentů, kdy se samo hroutí. Takové byly v moderních dějinách zatím jen dva: po pádu carství z roku 1917 a po zhroucení komunistické diktatury, která ho nahradila a padla v letech 1989 až 1991. V současnosti jsme uprostřed dalšího období: opětného, byť zatím nevelkého rozpínání. K němu patří i dnešní nelegální ruská anexe dalších čtyř částí území Ukrajiny.
Na vysvětlení, proč se v tomto přehledu překrývá Rusko se Sovětským svazem a Sovětský svaz s Ruskem: Je to samotný prezident Ruské federace Vladimir Putin, který – a nikdo mu v tom z ruských oficiálních míst neoponuje – označuje SSSR za Rusko pod jiným názvem.
Doslova: „Co to vlastně je, rozpad SSSR? To je rozpad historického Ruska nazývaného SSSR,“ řekl Putin vloni v prosinci ruským hokejistům, kteří si pak oblékli dresy se známým nápisem CCCP (azbukou SSSR; v článku Deníku N tady a v originále zde.)
A znovu například letos v červnu na Petrohradském mezinárodním ekonomickém fóru (za přítomnosti kazachstánského prezidenta Tokajeva): „Co je to Sovětský svaz? Je to historické Rusko.“ (Viz článek Deníku N a v originále také zde.)
Rozpad historického Ruska zvaného Sovětský svaz na přelomu 80. a 90. let předznamenalo stažení okupační armády z Afghánistánu, který se deset let snažila neúspěšně a za velkých ztrát ovládnout.
Poté opustila země východní Evropy, které okupovala, včetně Československa a také tří pobaltských zemí, Litvy, Lotyšska a Estonska, které od roku 1944 násilně držela přímo jako součást Sovětského svazu.
Existují ale dvě území, která neopustila, a pak několik dalších, které Kreml opět začal obsazovat, když se z