Deník N

Hadí uštknutí? Měli jsme lék, který zachraňoval životy. Teď je pryč, líčí lékař

Dvanáctiletému chlapci z Jižního Súdánu museli lékaři kvůli uštknutí hadem amputovat prst a odstranit velké množství neživé tkáně z ruky. Autor Isabel Corthiere / Lékaři bez hranic
Dvanáctiletému chlapci z Jižního Súdánu museli lékaři kvůli uštknutí hadem amputovat prst a odstranit velké množství neživé tkáně z ruky. Autor Isabel Corthiere / Lékaři bez hranic
Deník N zajišťuje fotografie za podpory Megapixel.cz.

Mamba, kobra, zmije útočná: každý rok uštknou jedovatí hadi přes pět milionů lidí. Desítky tisíc obětí umírají, dalším statisícům ochromí život trvalé následky. Co bude s dítětem, které ztratí nohu? Čím se uživí bezruký zemědělec? A jak se cítí lékař, který ví, že existoval lék, ale farmaceutické firmě nevydělával, a tak s ním skoncovala? O tom všem ví anesteziolog Dušan Mach svoje – pracoval v nemocnici Lékařů bez hranic, kde s hadím jedem bojovali i třikrát denně. „Léčba hadího uštknutí není jako představy z učebnice,” popisuje ve velkém rozhovoru pro Deník N.

Do Prahy jste přijel na časově náročný anesteziologický kongres. Stíháte sledovat zprávy? Víte, co se stalo v pražských Hlubočepích?

Mluvíte o uštknutí mambou zelenou?

Přesně tak. Had svou chovatelku uštkl a nějakou dobu trvalo, než se k ženě dostali zdravotníci. Jak klíčová je rychlost pomoci?

Mamba patří k těm nejjedovatějším hadům. Mamba zelená, která se v běžných podmínkách vyskytuje v Africe na stromech, je velice plachá a narazit na ni je poměrně obtížné. Mamba černá je jiná, to je větší tmavý had a také velmi agresivní. Obecně platí, že jed mamby je neurotoxický.

Nebezpečnější než jiné?

Jedovatí hadi mají tři druhy toxinů. Cytotoxický jed, který napadá tkáně; uštknutí je nesmírně bolestivé a silně otéká, poškozeny jsou tkáně především v místě uštknutí. Pacient je ohrožen na životě, ale zpočátku hlavně na té končetině. Druhý jed je hematotoxický, způsobuje poruchu krevní srážlivosti, takže pacient začne krvácet: z nosu, ze sliznic, objeví se krev v moči…

A neurotoxiny, to je třetí typ jedu. Ohrožují nervovou soustavu a člověka po uštknutí velmi rychle paralyzují. Uštknutý se nejen nemůže hýbat, ale především nemůže dýchat, což ho záhy ohrozí na životě.

Jedy, které jste mi teď popsal, mají každý jiné symptomy a řeklo by se, že každý vyžaduje i jiný protijed. Nebo tomu tak není? Existuje nějaký přípravek, který by proti nim zabíral plošně?

Ano, existuje – nebo možná ještě lépe řečeno existoval. Jmenoval se FAV-Afrique a byl to antivenom proti deseti nejjedovatějším hadům subsaharské Afriky. Podával se uštknutým pacientům s dramatickými symptomy a opravdu zachraňoval životy. Ještě donedávna ho vyráběla a dodávala francouzská firma Sanofi, která však v roce 2016 s jeho výrobou přestala. Nechci rozebírat proč, bezesporu to bylo dost drahé a pro rozvojový svět se jim to nevyplatilo, ale tento komentář přísluší spíš někomu jinému. (Vyjádření společnosti Sanofi Pasteur si můžete přečíst zde, pozn. red.)

Jisté je, že my se v Africe ocitli v situaci, kdy jsme FAV-Afrique už neměli, ale uštknuté děti nám chodily dál – a byly to především děti, které had uštkne v trávě, kde si hrají. Léčba pacientů se tím výrazně zkomplikovala. Představte si nemocnici v subsaharské Africe: to je obrovské množství lidí, velmi vážně nemocných, lidé s malárií, s podvýživou, hraje se o čas. A když v tom návalu vidíte, že přišel uštknutý hadem, má vážné příznaky a vy máte možnost sáhnout po přípravku, který je univerzální a rychlý a velmi spolehlivý, tak vám to práci samozřejmě velmi ulehčí.

Diagnostická skládačka

Jenže teď už tu možnost nemáte. A navíc, had často uštkne ve vysoké trávě, oběť ho mnohdy ani nevidí. Stihnete vybrat správný protijed?

Samozřejmě existují náhradní varianty. Ale už nejsou tak širokospektré, nemusejí být vždycky účinné a vy hlavně musíte nějak rozšifrovat, co to bylo za hada.

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Medicína

V tomto okamžiku nejčtenější