Deník N

Plaga: Je zarážející, kolik studentů o 20. století nic neví. To má být těžištěm vzdělání, ne Zlatá bula sicilská

Ministr školství Robert Plaga. Foto: Ludvík Hradilek, Deník N
Ministr školství Robert Plaga. Foto: Ludvík Hradilek, Deník N

V lednu se objevily spekulace, že jej chce premiér Andrej Babiš odvolat. Ministr školství Robert Plaga nakonec ve funkci vydržel a začátkem března představil tým odborníků, který začíná chystat strategii vzdělávání přesahující horizont roku 2030. Mediální gramotnost nebo moderní dějiny by podle Plagy měly v budoucích školách hrát důležitější roli než dnes.

Nedávno po celé zemi protestovaly tisíce studentů za aktivní boj proti změně klimatu. Podporujete studenty v podobných aktivitách?

Věřím, že si snad nikdo nedovolí rozporovat zájem studentů o budoucnost celé planety jako téma, které je nosné. Samozřejmě jsem zaznamenal hlasy lidí, kteří říkají, jak je možné, že tam studenti byli během vyučování. To je podle mě záležitost studentů, jejich učitelů a popřípadě zákonných zástupců. Obecně to vnímám spíše pozitivně. Je to vyjádření jejich aktivního občanského postoje.

S tím souvisí koncepce občanského vzdělávání, která se začala připravovat asi před třemi lety a má studentům poskytnout hlubší vhled do fungování demokracie a státu. Teď to však vypadá, že je na mrtvém bodě. Jak to vidíte s její budoucností?

Občanské vzdělávání je širším tématem, které se týká více ministerstev, proto je také pod Úřadem vlády. Je nedílnou součástí debat nad budoucností vzdělávání, tedy Strategií vzdělávací politiky do roku 2030+, jejíž tvorbu jsme odstartovali. Občanské vzdělávání, mediální výchova a další jsou z mého pohledu přesně tím, o čem se v rámci budoucího profilu absolventa máme bavit.

Nemusíme se přesvědčovat o tom, že profil absolventa budoucího vzdělávacího systému se musí zásadně lišit od toho minulého, protože svět se dynamicky vyvíjí a my musíme s ním. Situace, kdy můj tchán nastoupil po vyučení do Brněnských veletrhů a výstav, kde pracoval až do důchodu, z pohledu studentů a budoucích účastníků trhu práce nastávat nebude. Všechny studie říkají, že při této dynamice se pracovní pozice budou měnit. Nebude to tak, že by lidé nemohli v dané pozici zůstat, ale jejich pozice jednoduše zanikne.

Jak by tedy podle vás měl student či absolvent v roce 2030 vypadat?

Je jedno, co si myslí Robert Plaga jako osoba. Ale když vidím, kam se svět posunul, uvědomuju si, že ve výuce se stoprocentně musí promítnout změny v dostupnosti informací. Dnes už výuka nespočívá ve vyhledávání informací, jako když jsem studoval: stačilo vyhledat knihu, otevřít ji a informace v ní najít s tím, že jsou relativně správné. Dnes je informací extrémně mnoho a musíme se naučit vyhodnocovat, jestli jsou relevantní a popřípadě pravdivé. Musíme je třídit. To je zásadní rozdíl oproti minulosti.

Dříve byl informací nedostatek, ale pokud jste se dostali k nějakému zdroji, třeba encyklopedii fyziky, byly tam informace soustředěné a povětšinou pravdivé. Dnes máte mnoho alternativních zdrojů, ale kdo je tou autoritou, která vyhodnotí, že je informace pravdivá?

Tím se dostáváme k mediální výchově, k rozpoznávání fake news a k hoaxům…

Ano, obecně se dá říci, že pokud chcete v nějakém oboru směřovat dopředu, musíte být schopni nalézt informaci a kriticky vyhodnotit nejenom její pravdivost, ale také relevanci pro to, co chcete dělat. To je podle mě zásadní změna, která se musí promítnout do profilu absolventa.

Jestli bude výuka spočívat

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Školství

V tomto okamžiku nejčtenější