Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Čtvrtý únik z plynovodu Nord Stream. O kolik plynu jde a jaké bude mít incident následky?

Jeden z úniků plynu z plynovodu Nord Stream na mořské hladině u ostrova Bornholm vyfocený z dánského letadla F-16 v úterý 27. září. Foto: Danish Defence Command / Forsvaret Ritzau Scanpix / Reuters
Jeden z úniků plynu z plynovodu Nord Stream na mořské hladině u ostrova Bornholm vyfocený z dánského letadla F-16 v úterý 27. září. Foto: Danish Defence Command / Forsvaret Ritzau Scanpix / Reuters

Švédsko dnes oznámilo už čtvrtý nalezený únik z plynovodu Nord Stream, který přiváděl plyn z Ruska do Německa. Jde zřejmě o výbuchy podmořského potrubí a mnozí experti se shodují, že úmyslné. Do Baltského moře tak uniká obrovské množství metanu. Jaký dopad na životní prostředí v moři i ovzduší hrozí?

S dnešními švédskými informacemi jde už celkem o čtyři incidenty na plynovodech Nord Stream 1 a Nord Stream 2 – na obou z těchto větví bylo konkrétně objeveno po dvou únicích –, které zřejmě způsobily zatím nespecifikované výbuchy na potrubí vedeném z Ruska do Německa Baltským mořem.

Co nebo kdo za nimi stojí, bude předmětem vyšetřování, které bude podle expertů provedeno podvodními drony. To ale nenastane dříve než za týden – nejprve se totiž musí uklidnit situace kolem místa úniku a vytéct všechen plyn, jenž se v době incidentu v potrubí, které bylo ale mimo provoz, nacházel. A jde o opravdu velký objem plynu.

Předchozí trojice úniků byla zaznamenána v pondělí a úterý. Stalo se tak nedaleko dánského ostrova Bornholm. Tam seismologové naměřili několik explozí. O čtvrtém úniku dnes informovala švédská pobřežní stráž. Ta podle novin Svenska Dagbladet na únik z potrubí Nord Stream 2 přišla začátkem týdne. Přesné místo čtvrtého incidentu v době psaní tohoto článku nebylo ještě zveřejněné.

Teorie o záměrném narušení a výbuších

Úřady Evropské unie přišly s podezřením, že ke škodě na plynovodu došlo záměrně a že jde o sabotáž v rámci napětí způsobeného ruskou invazí na Ukrajinu. Unie také na jakýkoliv pokus o narušení své energetické infrastruktury slíbila „ráznou“ odpověď.

Podobně se vyjádřilo i NATO. „Všechny v současnosti dostupné informace naznačují, že je to výsledek úmyslné, lehkomyslné a nezodpovědné sabotáže,“ upřesnila Aliance v prohlášení s tím, že podporuje probíhající vyšetřování, které určí původ škod. V případě potvrzení scénáře o úmyslném zapříčinění rovněž slíbila „jednotnou a rozhodnou“ reakci.

Někteří tak spojují incidenty na plynovodu s válkou na Ukrajině. Rusko ale odpovědnost odmítá a na obvinění zareagovalo slovy jako „předvídatelné“ a „hloupé“.

Čtveřice úniků na plynovodu Nord Stream:

  • První únik byl zaznamenán v pondělí ráno asi 23 kilometrů jihovýchodně od dánského ostrova Bornholm, a to na větvi plynovodu Nord Stream 2.
  • Následující den informovaly švédské úřady o dalších dvou explozích, tentokrát plynovodu Nord Stream 1.
  • O čtvrtém informovala švédská pobřežní stráž dnes. Přesné místo incidentu není zatím zřejmé, nicméně se opět odehrál na rourách větve Nord Stream 2.
  • Zřejmě jsou tak poškozeny všechny čtyři větve plynovodu (dvě na Nord Stream 1 a dvě na Nord Stream 2).
  • Zda šlo skutečně o výbuch, jestli byl úmyslný a kdo za tím stojí, zatím není zřejmé. Incidenty se budou vyšetřovat až od příštího týdne, tedy až veškerý plyn, který byl v trubkách, unikne.

https://twitter.com/AFP/status/1575370948286750720

Mapa plynovodu Nord Stream vedoucího z Ruska do Německa. Na něm je vyznačen bod poblíž dánského ostrova Bornholm, kde se odehrály první tři incidenty a zřejmě i ten dnešní, čtvrtý.

Podle zdroje z britského ministerstva obrany jde zřejmě o předem plánované útoky s užitím podvodních výbušnin. Televize Sky News v citaci tohoto zdroje upřesnila, že trhavina mohla být k plynovodu spuštěna na dlouhém laně, shozena z lodi nebo umístěna pomocí podvodního dronu.

Exploze pak zaznamenalo i švédské národní seismologické centrum a informovalo o „silných podmořských výbuších“. Seismolog z Uppsalské univerzity Björn Lund řekl reportérům švédské televize SVT, že „není pochyb, že šlo o exploze“.

Teorii o záměrném poničení plynovodu podpořil i dánský ministr zahraničí Jeppe Kofod, když prohlásil, že škoda na potrubí byla „úmyslná, nešlo o nehodu“. Dodal také, že by se tím měla zabývat celá Evropa. „Je to bezprecedentní. Takový druh útoku nebo sabotáže na kritické evropské energetické infrastruktuře jsme nezažili,“ vysvětlil, avšak upozornil, že před samotným označením viníka je potřeba umožnit vyšetřování.

Původ údajných výbuchů a následných úniků plynu však stále není známý a o viníkovi i okolnostech se zatím jen spekuluje.

Obrovský únik metanu je jen kapkou v moři

Žádné z potrubí v době výbuchu nebylo v provozu. Byla ale naplněná plynem, který teď uniká do moře. Jde o velké množství metanu, který putuje ve sloupci od narušeného potrubí až k hladině.

Pokud by však šlo o záměrný útok, podle vědce Jeffreyho Kargela z Planetárního výzkumného institutu v Tucsonu v Arizoně by šlo o „výsměch“ a „environmentální zločin“.

Co se ale v současnosti nejen na místech úniků, ale i v ovzduší děje?

Úniky plynu do Baltského moře kromě možného politického rozměru znamenají zátěž pro životní prostředí. Únik obrovského množství plynu je viditelný i na satelitních snímcích – obrovské zčeřené oblasti na hladině jsou pozorovatelné i z oběžné dráhy Země. Ta největší měla podle informací dánské armády kilometr v průměru.

Způsobuje ji velké množství unikajícího metanu, který je skleníkovým plynem osmdesátkrát silnějším než oxid uhličitý. Ale i když jde možná o jednu z nejhorších industriálních metanových nehod v dějinách, podle vědců se nejedná o významnou klimatickou katastrofu. Dokonce v rámci každodenních emisí má jít jen o pomyslnou kapku v moři.

Zatím není jisté, kolik plynu bylo v potrubí v době incidentů. Podle odhadů to však bylo od 150 do 500 milionů kubických metrů.

Podle ředitele Dánské energetické agentury Kristoffera Böttzauwa se bude únik rovnat zhruba 14 milionům tun CO2, což je asi 32 % dánských ročních emisí.

Německá spolková environmentální agentura odhadla, že tento incident povede k emisím kolem 7,5 milionu tun CO2, což se rovná asi 1 % těch německých za rok, napsal web Politico. Agentura rovněž upřesnila, že v potrubí neexistuje žádný mechanismus, který by ho uzavřel. Je tedy pravděpodobné, že postupně unikne celý obsah narušeného potrubí.

Patrně ne všechen plyn z plynovodu unikne do atmosféry. Metan totiž na cestě vzhůru k hladině rovněž konzumují mořské bakterie.

„Objem ztraceného plynu z trubek je samozřejmě velký,“ souhlasí Jeffrey Kargel. Ihned však dodává, že nejde o „klimatickou katastrofu, jak by si jeden mohl myslet“.

Roční emise oxidu uhlíku se pohybují kolem 32 miliard tun. Současný mořský únik plynu tak znamená jen zlomek znečištění ovzduší, které způsobuje klimatické změny. Navíc je zhruba srovnatelný s objemem metanu, jenž uniká z celé ruské ropné a plynárenské infrastruktury každý běžný pracovní týden, tvrdí vedoucí analytik z Centra pro výzkum energie a čistého ovzduší Lauri Myllyvirta.

V bezprostředním okolí úniku je však velmi nebezpečno – vzduch, který obsahuje více než 5 % metanu, totiž může být hořlavý. Je tam proto riziko výbuchu. Plyn také může zabíjet vodní živočichy. Metan sice není toxický plyn, jeho vysoká koncentrace ale může snižovat množství dostupného kyslíku.

Dlouhodobé dopady úniku se ale neočekávají ani na místě, kde vyvěrá, ani v jeho okolí.

  • Švédské úřady dnes oznámily další únik z plynovodu Nord Stream. Jde tak už o čtvrtý podobný incident v tomto týdnu.
  • Zatím není zřejmé, kdo a proč za incidentem stojí; zatím se jen spekuluje (více tady). Ve hře je i úmyslné odpálení pomocí trhavin.
  • Z trubek do Baltského moře a do ovzduší uniká od 150 do 500 milionů kubických metrů metanu.
  • Na životní prostředí to však ani v bezprostřední blízkosti nebude mít dlouhodobý dopad – uniknuvší plyn je totiž jen zlomkem ročních emisí a navíc není toxický.

Denní přehledy aktuálních informací, výběr nejzajímavějších článků nebo celé články z vybraných témat. Aby vám během léta nic důležitého neuteklo, využijte možnosti odebírat newslettery Deníku N přímo do vašeho e-mailu. Odběr si jednoduše nastavíte ve vašem uživatelském účtu.

Pokud máte připomínku nebo jste našli chybu, napište na editori@denikn.cz.

Evropská unie

Německo

Rusko

Svět

V tomto okamžiku nejčtenější