Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Vyhrocené volby v Brazílii: Lula může odstavit Bolsonara už v prvním kole, ten hrozil neuznat porážku

Brazilský exprezident Lula a prezident Bolsonaro. Foto: Leo Correa, AP, Marcos Brandão, Senado Federal, flickr; koláž: Deník N
Brazilský exprezident Lula a prezident Bolsonaro. Foto: Leo Correa, AP, Marcos Brandão, Senado Federal, flickr; koláž: Deník N

Dva dny zbývají do nedělního prvního kola prezidentských voleb v Brazílii. A přestože se o přízeň voličů v největší zemi Latinské Ameriky uchází celkem dvanáct kandidátů, reálnou naději na vítězství mají pouze dva: stávající prezident Jair Bolsonaro a Luiz Inácio Lula da Silva, který byl hlavou státu už mezi lety 2003 a 2011.

Průzkumy naznačují, že první kolo ovládne právě druhý jmenovaný – a to dokonce s takovým náskokem, že by se mohl úplně vyhnout druhému kolu. Tento husarský kousek se naposledy povedl prezidentovi Fernandu Cardososovi v roce 1998. Lula by měl Bolsonara přesvědčivě porazit i v případném druhém kole.

Pokud by se Lulovi skutečně podařilo znovu se stát prezidentem, znamenalo by to po šesti letech návrat brazilské levice, která ztratila pozici hlavy státu po impeachmentu Dilmy Rousseffové v roce 2016. Vnímáno je to i jako potenciálně dobrá zpráva pro ochranu Amazonského pralesa, jehož odlesňování se právě za Lulovy vlády snížilo na nejnižší zaznamenané hodnoty – a v průběhu mandátu prezidenta Bolsonara naopak znovu prudce zrychlilo.

Dominantní kandidát

Lula momentálně vede před stávajícím prezidentem v průměru o 15 procentních bodů a stále více průzkumů naznačuje, že by se druhé kolo vůbec nemuselo uskutečnit.

Je to způsobeno zejména oslabením dalšího prezidentského kandidáta, někdejšího guvernéra státu Ceará a exministra financí Cira Gomese, který v mnoha ohledech kandiduje ze stejných levicových pozic jako Lula.

V posledních týdnech proto sílil tlak na Gomese, aby z voleb odstoupil a umožnil Lulovi konsolidovat síly. „Ciro“ to ale odmítá – vymezuje se totiž vůči korupční historii Lulovy Strany pracujících (PT), ke které chce nabídnout důvěryhodnější alternativu.

Z vývoje předvolebních preferencí se nicméně zdá, že voliči za Gomese rozhodli sami: jeho podpora se od začátku měsíce propadla o třetinu.

Lulovo dominantní postavení před prvním kolem podtrhují rovněž průzkumy z klíčových států federace. Zatímco na chudším severovýchodě je PT tradičně silná, bohaté státy středu a jihu v posledních volbách masově podpořily Bolsonara. Letos je ale situace úplně jiná: stávající prezident by měl přesvědčivě prohrát v nejlidnatějším São Paulu, kde žije na 46 milionů lidí, a o několik procentních bodů zaostává i v Riu de Janeiru a ve dvou ze tří jižních států.

Průzkum preferencí pro případné 2. kolo voleb Bolsonaro vs. Lula. Zdroj: America Elige, Ideia

Proč má Lula náskok

Lula da Silva v letošním klání těží hned z několika výhod. Zaprvé je jeho vláda ve vzpomínkách velké části Brazilců spojena s obdobím bezprecedentní prosperity, nízké nezaměstnanosti a prudkého poklesu chudoby, ke kterému přispěly rozsáhlé sociální programy.

Růst životní úrovně sice nebyl čistě Lulovou zásluhou, Brazílie totiž v těchto letech stejně jako velká část Latinské Ameriky těžila z rekordních cen surovin, ale osobnost bývalého prezidenta přece jen v mnoha voličích vyvolává nostalgii po lepších časech, zvláště za situace léta trvající ekonomické krize, která se v poslední době projevuje třeba i obrovským nárůstem počtu Brazilců ohrožených hladem.

Bývalému prezidentovi kromě toho nahrává velké množství chyb, kterých se v čele Brazílie dopustil Jair Bolsonaro. Za zřejmě největší z nich lze považovat nezvládnutí pandemie koronaviru, které zemi stálo bezmála sedm set tisíc ztracených životů.

Brazílie je druhá na světě v celkovém počtu potvrzených úmrtí na Covid-19. Zdroj: OWID, JHU

Bolsonaro neprojevil zájem včas zajistit vakcíny a následně sabotoval osvětovou kampaň, když šířil konspirační teorie a podporoval „alternativní“ způsoby léčby. Byl také zodpovědný za nekontrolované rozšíření koronaviru na indiánských územích, jehož obyvatelé ho proto obviňují ze spáchání genocidy.

Stávajícímu prezidentovi nepomohly ani četné korupční skandály členů jeho vlády a jejich rodinných příslušníků, vychvalování vojenské diktatury nebo pokusy o oslabení demokratických institucí.

I z těchto důvodů se za Lulou letos sjednotila řada jeho velkých kritiků z minulosti – například pravicový bývalý guvernér státu São Paulo Geraldo Alckmin, který by se měl stát jeho viceprezidentem, exministryně životního prostředí Marina Silvová a naposledy bývalý předseda Nejvyššího soudu Joaquim Barbosa.

„Bolsonaro není seriózní člověk, který by byl schopný naší zemi vládnout,“ vysvětlil své rozhodnutí Barbosa, který přitom ve své funkci pomáhal stíhat členy PT obviněné z korupce. „Na tuto práci nestačí, chybí mu potřebná důstojnost, aby zastával tak důležitou funkci. Pro Lulu je třeba hlasovat už v prvním kole a uzavřít tak volby tuto neděli.“

Ještě víc šokující je podpora Luly ze strany profesora práva Miguela Reale Júniora. Ten patřil v roce 2016 mezi předkladatele návrhu na impeachment exprezidentovy vyvolené nástupkyně Dilmy Rousseffové. Letos ale vyzval k tomu, aby voliči „zabránili Bolsonarovi zůstat u moci“.

Tehdejší brazilská prezidentka Dilma Rousseffová s premiérem Bohuslavem Sobotkou na summitu EU a CELAC (Společenství latinskoamerických a karibských států) v Bruselu v roce 2015. Foto: EU

Prezidentovy trumfy

Přestože se Jair Bolsonaro před prvním kolem nachází v podstatně horší pozici než jeho protikandidát, není vůbec vyloučené, že se mu podaří vybojovat dost hlasů na to, aby se nakonec uskutečnilo druhé kolo. V takovém případě by pak dostal skoro měsíc na to, aby se pokusil Lulův náskok dohnat – případné druhé kolo totiž proběhne až 30. října.

Jednu z posledních příležitostí, jak navýšit podporu před prvním kolem, bude představovat čtvrteční debata na nejsledovanější televizi Globo. V ní se oba hlavní kandidáti teprve podruhé napřímo střetnou – poprvé spolu diskutovali na konci srpna a právě Bolsonaro tehdy podle mnoha analytiků podal lepší výkon než šestasedmdesátiletý a už poněkud méně energický Lula.

Bolsonarovým trumfem je otázka korupce, která byla také před čtyřmi lety hlavním předvolebním tématem. Lula da Silva byl prezidentem v době několika korupčních skandálů v Kongresu i ve státem držených podnicích a řada spolustraníků z PT skončila ve vězení i po jeho odchodu z vedení země v roce 2011. Sám Lula byl navíc za korupci odsouzen, ačkoli byl posléze zbaven obvinění a propuštěn.

Brazilský levicový exprezident, vězeň a dnes znovu kandidát Lula da Silva. Foto: Oliver Kornblihtt Mídia NINJA, Flickr, CC BY-NC 2.0

Jair Bolsonaro se pokouší stranu PT vylíčit jako korupční chobotnici a Lulu jako „nejzkorumpovanějšího prezidenta v historii“. Rutinně ho také označuje za „zloděje“. „Chci vám nabídnout pravý opak toho, co tenhle zloděj dělal 14 let,“ prohlásil například v úterý před svými příznivci ve státu Pernambuco. „V Brazílii jsme strávili tři a půl roku bez korupce ze strany federální vlády. Nebýt zkorumpovaný není ctnost, ale povinnost.“

Na síle ovšem tomuto argumentu poněkud ubírají četná obvinění z korupce a dalších zločinů, kterým musí čelit prezident Bolsonaro i mnozí členové jeho politicky angažované rodiny a kabinetu.

Jeho nejstarší syn Flávio byl vyšetřován ze zpronevěry a praní špinavých peněz, exministr životního prostředí Ricardo Salles musel loni odstoupit kvůli podezření z podílu na vývozu nelegálně vytěženého dřeva z Amazonie a sám Jair Bolsonaro údajně ve funkci poslance nelegálně vybíral peníze od svých poradců.

K tomu je třeba připočíst řadu podezřelých státních zakázek.

Brazilský prezident Bolsonaro s manželkou na pohřbu britské královny Alžběty II. Foto: úřad brazilské vlády, Governo do Brasil

„Bohem vyvolený“

Kromě korupce se Bolsonaro snaží v kampani dále zvýšit svou podporu mezi konzervativními křesťany – a zvláště mezi prudce rostoucí skupinou evangelikálů – když se označuje za ochránce tradiční rodiny a křesťanských hodnot proti „komunistickému“ oponentovi. Do tohoto úsilí zapojil i svou manželku Michelle, která se mimo jiné nechala slyšet, že Bolsonaro byl pro vládu nad Brazílií „vyvolen Bohem“.

„Je Bohem vyvolený, Bohem vyvolený,“ tvrdila o manželovi poté, co Senát potvrdil za člena Nejvyššího soudu evangelikála André Mendonçu. „Kromě toho, že je krásný, má čisté a nevinné srdce. A je můj! Ale nejkrásnější je to, co mu Bůh každý den umožňuje dokazovat.“

Stávající prezident neváhá kampaň prezentovat jako „boj dobra proti zlu“, jak prohlásil 7. září na vojenské přehlídce k příležitosti dvoustého výročí brazilské nezávislosti.

Zároveň se ale dlouhé měsíce připravuje na možnou prohru tím, že ji dopředu kategoricky odmítá.

Lulovo vítězství v prvním kole například tento týden označil za „nemožné“, průzkumy považuje za zmanipulované a bez důkazů zpochybňuje bezpečnost brazilského elektronického volebního systému.

Brazílie se tak může dostat do podobné situace jako Spojené státy, kde Donald Trump odmítl uznat volební porážku a dodnes šíří nepodložené konspirace o „volebním podvodu“.

V Brazílii by neuznání výsledků voleb mohlo mít i krvavou dohru, protože Bolsonarovi blízcí vyzývají prezidentovy ozbrojené příznivce k tomu, aby ho přišli podpořit. Už v nedávné době se vyskytlo hned několik případů napadení, nebo dokonce vražd voličů Luly da Silvy.

Osud Amazonie

Vítězství Luly, nebo Bolsonara může mít zásadní vliv na osud Amazonského pralesa a jeho původních obyvatel. Dvě třetiny největšího tropického pralesa na světě se totiž nacházejí právě na území Brazílie. Přestože byl Lula kritizován za podporu velkých infrastrukturních projektů v Amazonii, jako byla stavba kontroverzní přehrady Belo Monte, celkově patřila dvě volební období jeho vlády ve vztahu k pralesu k těm nejméně ničivým v historii. Mimo jiné se mu podařilo snížit míru odlesňování na vůbec nejnižší úroveň od počátků satelitního měření v roce 1988 a nastavit efektivní mechanismy ochrany tropického pralesa i jeho obyvatel před nelegálními aktivitami.

Totéž neplatí o vládě Jaira Bolsonara, který Amazonii vnímá jako zdroj národního bohatství, jehož ekonomický potenciál je potřeba naplno využít. Tomu odpovídala politika cíleného omezování federálních environmentálních agentur a ministerstva životního prostředí, jehož rozpočet se dostal na nejnižší úroveň od roku 2000.

Míra odlesňování začala znovu prudce růst a chráněná i indiánská území zaplavili nelegální těžaři dřeva a vzácných kovů mnohdy vyslaní skupinami organizovaného zločinu. Spolu s tím vzrostlo násilí namířené nejčastěji proti původním obyvatelům, kteří s těžbou na svých územích nesouhlasili.

I z tohoto důvodu letos do federálního Kongresu kandiduje rekordní počet brazilských indiánů. Z velké části se přitom jedná o ženy. „Tento rok je naprosto klíčový pro náš boj s nárůstem násilí a vražd a s růstem odlesňování,“ vysvětluje Sonia Guajajarová, vedoucí Sdružení původních obyvatel Brazílie (APIB), která kandiduje do Sněmovny reprezentantů.

Zatímco Bolsonaro v případě znovuzvolení plánuje zachovat stejnou politiku a pokusí se navzdory ústavě prosadit otevření indiánských území legální těžbě, Lula slibuje, že pro něj bude ochrana Amazonského pralesa jednou z priorit. Mimo jiné hodlá znovu obnovit oslabené federální agentury a zároveň do rozhodování více zapojit právě původní obyvatele, kteří by měli dostat i vlastní ministerstvo.

„Můžeme indiánům slíbit, že na jejich území se už nebude nelegálně těžit,“ zavázal se Lula. „Zřídíme ministerstvo původních obyvatel a indiánka nebo indián se poprvé v historii stane ministrem. Postaráme se i o to, aby šéfem Národní indiánské nadace (Funai) už nebyl běloch se zelenýma očima. Tuto agenturu bude řídit někdo z původních obyvatel.“

Autor je spolupracovník Deníku N specializující se na Brazílii.

  • V nedělních prezidentských volbách hrozí brazilskému prezidentovi Bolsonarovi, že neobhájí mandát.
  • Favoritem voleb je exprezident Lula da Silva.
  • V ostré předvolební kampani, kterou provází i násilí, se kandidáti obviňují i z korupce.
  • Bolsonaro slibuje zachovat dosavadní politiku, varuje před „komunistickým“ protikandidátem, očekává falšování voleb.
  • Lula slibuje zastavit odlesňování Amazonie a dát ve vládě prostor domorodým obyvatelům.

Pokud máte připomínku nebo jste našli chybu, napište na editori@denikn.cz.

Latinská Amerika

Svět

V tomto okamžiku nejčtenější