Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Na překladu záleží. Záleží nám i na překladatelích?

Přečetli byste si Joa Nesbøho norsky? Zdánlivou samozřejmost, že za každým světovým autorem stojí český překladatel, si čtenář uvědomuje jen zřídka. Kolik času stráví překladatel s každou knihou? Je skutečně spoluautorem výsledného díla? A co všechno práce překladatele obnáší? Spolek Překladatelé Severu se snaží v nové kampani přiblížit práci překladatelů široké veřejnosti.

O postavení literárních překladatelů se v posledních letech hovoří čím dál hlasitěji. Jejich práce je pro čtenáře neviditelná, pro vydavatele nezbytná a pro šíření světové literatury zásadní. Podmínky, za nichž čeští literární překladatelé pracují, jsou však často nevýhodné. Spolek Překladatelé Severu, který sdružuje překladatele ze severských jazyků, tento stav podrobně a s oporou konkrétních čísel zachytil v rámci projektu podpořeného z grantu Fondů EHP 2014–2021, příznačně nazvaného Překladatelská posilovna. Projekt teď završí kampaň, která by měla roli a podmínky překladatelů přiblížit čtenářům.

Sto osmdesát za hodinu?

Za jakých podmínek tedy čeští literární překladatelé pracují? Na základě dotazníkového šetření, do nějž se v říjnu a listopadu 2021 zapojilo 330 překladatelů z více než 30 jazyků, vznikla publikace Mapování smluvních podmínek a výše honorářů českých literárních překladatelů . „Mezi zjištění, která lze shrnout do jedné věty, patří například to, že literárnímu překladu se u nás ze tří čtvrtin věnují ženy, že více než třetina respondentů pracuje se dvěma či třemi jazyky a že jen pro čtvrtinu respondentů představuje literární překlad hlavní zdroj příjmů,“ říká Kateřina Krištůfková, předsedkyně spolku Překladatelé Severu a dvorní překladatelka Joa Nesbøho.

Podle výsledků analýzy medián honorářů v letech 2019 a 2020 činil 180 Kč za normostranu, přičemž nad jednou normostranou textu stráví překladatelé v průměru hodinu. Ti však musí knihu i výsledný překlad číst několikrát, a to nejen během vlastního překládání, nýbrž i při zanášení redakčních úprav či kontrole sazby, do které pak ještě zasahuje korektor. Podle průzkumu zvládne překladatel v průměru asi 500 normostran ročně, což vzhledem k časové náročnosti této práce není málo. Přesto se u mnoha překladatelů právě kvůli finančnímu ohodnocení nejedná o hlavní zdroj příjmů.

Překládání beletrie je přitom vysoce odborná práce, kterou by překladatelé neměli dělat pouze z lásky k literatuře. Právě oni zprostředkovávají krajanům cizí kulturu, a to pohledem zasvěceného čtenáře i znalce původních reálií. „Literární překladatel není jen někdo, kdo se naučil cizí jazyk. Je to pozorný čtenář, který dílo přečte několikrát a interpretuje ho na vícero úrovních. Je to znalec kultury i prostředí, v němž originální dílo vzniklo,“ dodává Kateřina Krištůfková.

Na překladateli záleží

„Naší snahou je práci literárního překladatele zviditelnit. V tomto směru se mnohé zlepšuje, některá nakladatelství už například uvádějí jméno překladatele na obálce knihy, nemusíme je tak hledat až v tiráži,“ vysvětluje překladatel z finštiny a předseda Skandinávského domu Michal Švec. „Čtenáři možná ani netuší, že překladatel je spoluautorem daného díla, že jeho práce podléhá autorskému zákonu. Přeložené dílo je tedy jeho vlastnictvím, s nímž podle práva nakládá, například uděluje licenci k jeho vydávání a zveřejňování.“

Všímejte si kvality

„U kulatého stolu s nakladateli jsme si nedávno ujasnili, co obě strany pálí, a rádi bychom v takovém setkávání pokračovali. Čtenáře pak chceme upozornit především na to, proč se vyplatí sledovat kvalitu přeložených knih – například prostřednictvím překladatelských cen i anticen. Zajímá nás také, jakými kritérii se při nákupu nových knih řídí knihovny a jakou roli v jejich výběru hraje kvalita vydání a překladu. Rádi bychom také, aby lidé, kteří doporučují knihy nebo o nich píšou na sociálních sítích či hovoří s kamarády, nezapomínali zmiňovat i autory překladů. Při zveřejňování recenzí na sociálních sítích mohou používat hashtag #NaPrekladuZalezi, který jsme si zvolili jako motto kampaně. Na překladu totiž opravdu záleží. A na překladatelích možná ještě víc,“ uzavírá Kateřina Krištůfková.

 

 

Knihy roku Deníku N: Vyhlášení nové ankety Deníku N
Jaké byly nejlepší knihy uplynulého roku a co výsledky ankety vypovídají o české literatuře? V úterý 6. prosince od 19.00 vás zveme na debatu se zástupci české nakladatelské branže: Jovankou Šotolovou, šéfredaktorkou serveru iLiteratura.cz, Milanem Gelnarem, ředitelem nakladatelství Argo, Jakubem Sedláčkem, šéfredaktorem nakladatelství Paseka a Miroslavem Balaštíkem, šéfredaktorem nakladatelství Host.

Pokud máte připomínku nebo jste našli chybu, napište na editori@denikn.cz.

Inzerce

V tomto okamžiku nejčtenější