Bedroom pop a freak folk: Kde leží budoucnost české hudební scény?
Ve dnech 22. až 24. září probíhal další ročník multižánrového hudebního festivalu Žižkovská noc. Freak folk, stoner/doom nebo bedroom pop? Horní Žižkov ožil zvuky žánrů, jejichž názvy zní jako příchutě sladkostí. I přes to, že většinová společnost o nich v životě neslyšela, mají alternativní žánry dostatek fanoušků, aby se naplnilo pět stagí, které festival měl. Možná právě v nich leží budoucnost české hudební kultury?
Žižkovská noc není typickým hudebním festivalem jako třeba Colours of Ostrava nebo Rock for People. Nabízí mnohem specifičtější výběr vystupujících interpretů, míst i propagaci, která je často cílená na subkultury.
Není to festival, který by lákal masy, přesto však kolem sebe vytváří komunitu (žižkovskou?), která by si ho nenechala ujít.
Festival se rozkládal na pěti místech v horním Žižkově. Nejznámější jména vystupovala v Paláci Akropolis, jiné scény byly umístěny v klubu Punctum, Nad Viktorkou nebo v Café Pavlač.
Na programu se podílelo i environmentální hnutí Limity jsme my, které v Punctu otevíralo problematiku klimatu. Mluvili o Klimakempu, který se letos bude konat v říjnu v Ostravě.
Co se tedy skrývá pod mysteriózními názvy žánrů? Jak vlastně taková česká alternativní scéna vypadá? Žižkovská noc a její program jsou schopni na tyto otázky zodpovědět. Na festivalu vystoupilo hned pět interpretů, kteří se řadí do žánru zvaného post-punk.
Asi nejposlouchanějším představitelem tohoto žánru, který účinkoval na Žižkovské noci, je kapela MY DISCO. Pochází z Austrálie a žánrově se protíná s psychem. Jejich nejznámější píseň si můžete poslechnout zde:
