Zkoumá, jak se správně učit: dokola si číst text a podtrhávat není efektivní
Na vysokou školu přicházejí gymnazisté, kteří očekávají, že dostanou klíčové informace v prezentaci. Když jim dáme článek, text nebo učebnici, neumějí si vytáhnout to podstatné, říká výzkumnice Kamila Urban.
Kamila Urban zkoumá efektivní způsoby učení a považuje za chybu, že děti ve školách nejsou vedeny k metakognici, tedy k tomu, aby poznávaly a sledovaly své vlastní přemýšlení. Kdyby to uměly, naučily by se vybírat si efektivní techniky učení. Zároveň by mohly získat lepší představu o sobě samých.
V rozhovoru se kromě jiného dočtete:
- jaké jsou efektivní techniky učení,
- jak dětem ve školce citlivě říct, že se mýlí,
- jak dětem klást otázky, které jim vybudují zdravý sebeobraz,
- jak se mají nové věci učit dospělí.
Setkáváte se s tím, že člověk stráví 13 let ve školním systému, a na konci stále neví, jak se efektivně učit?
Učím pedagogickou psychologii. Když se na první hodině studentů ptám na jejich představy o tomto tématu, říkají mi: „Chceme se konečně naučit, jak se učit.“ Když pak probíráme efektivní strategie, zpětná vazba je každý rok stejná: „Proč jsme se to nedozvěděli dřív?“
Jaké strategie učení si děti nejčastěji osvojí?
Ať jsou to naše, nebo zahraniční výzkumy, všechny ukazují, že nejčastější strategií při učení je opakované čtení učebního materiálu. Někteří si jej dokonce nahrávají a poslouchají. To je ale ten nejméně efektivní způsob, jak se něco naučit. Další nejčastější strategií je podtrhávání textu. Zde je ovšem důležité, zda si student dokáže zvýraznit klíčová slova.
Jak to myslíte?
Dokáže-li student podtrhnout ta správná slova, přispívá to ke snazšímu „vylovení“ klíčové informace z paměti. Například místo bitvy, jméno panovníka nebo rok. Problém je, že studenti
