Ženy v technických a přírodovědných oborech: pořád žádná sláva
Statistika nevypadá na první pohled zas tak špatně. Ze všech odborníků pracujících v Evropské unii na vědeckých a inženýrských pozicích je 40,5 % žen.
Česká republika a Slovensko jsou mírně pod tímto průměrem, ne však příliš: 38,9 % v Česku a 37,6 % na Slovensku. Jenže souhrnný pohled má své háčky.
Ty se vyjeví, jakmile si celkovou statistiku rozdělíme na obory činnosti a zaměříme se ten, který je nejnáročnější a nejlukrativnější: na vědce a inženýry v hi‑tech průmyslu („high-technology manufacturing and knowledge-intensive high-technology services“). Podíl žen tam nedosahuje ani dvaceti procent. Slovensko je nad evropským průměrem (23,3 %), Česko pod ním (18 %). Zajímavé je, že v obou ukazatelích zaostávají některé bohaté země s tradicí hi‑tech (Německo, Francie, Finsko). Na špičce je Lotyšsko, Litva, Dánsko, Portugalsko a Bulharsko. Nesourodý mix, v němž se obtížně hledá sjednocující prvek a jednoduché vysvětlení.
Žen nepřibývá, zato ubývá mužů
Jedno je ale zřejmé: v náročných technických oborech působí v Evropě velmi málo žen. A to i přesto, že žádná oficiální forma diskriminace neexistuje. Naopak, v mnoha zemích se zřizují výukové a jiné programy, které se snaží povzbudit ženy ke studiu STEM oborů (science, technology, engineering, mathematics).
To se zdánlivě daří. V ČR v poslední době roste počet žen přijatých ke studiu technických a přírodovědných oborů. Jednoduchý rozbor však odhalí, že