Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Generace, která měla kliku (pár poznámek k debatě o Putinově mobilizaci a budoucnosti Evropy)

Stačilo málo a českoslovenští vojáci jeli v roce 1981 potlačovat touhu mnoha Poláků po svobodném životě. Foto: ČTK
Stačilo málo a českoslovenští vojáci jeli v roce 1981 potlačovat touhu mnoha Poláků po svobodném životě. Foto: ČTK

Komentář Ondřeje Štindla: Část Rusů bude muset do armády, někteří se tomu chtějí vyhnout, jiní protestují. Možná opožděně. Češi střední a starší generace na tom mohli být podobně. Měli ale štěstí.

Značné pobavení vzbudily na sociálních sítích fotky z domácností lidí, kteří odmítají vládní výzvy ke spoření energií (třeba místopředsedkyně Trikolóry Terezy Hyťhové) . Byly na nich termostaty nastavené na vyšší než doporučenou teplotu. Budu mít svých třiadvacet či více stupňů, i kdyby se vrchnost na hlavu stavěla. Ovšemže je to poněkud groteskní – na znamení odhodlaného protestu brutálně zaútočit na vlastní peněženku. A v něčem také velmi české. Ach, ten novodobý tuzemský „disent“. Odehrává se v obýváku a projevuje se teplíčkem.

V něčem podobný zájem přitahují fotky z ruských hraničních přechodů (ne všechny jsou pravé), zachycující předlouhé fronty lidí, kteří se na poslední chvíli chtějí dostat ze země, do Finska, do Mongolska, kamkoliv. Další snímky ukazují pokusy o protiválečné demonstrace. Doprovázeny jsou komentáři – někdy uštěpačnými, někdy pobouřenými – to si teda vzpomněli brzo. To, že armáda jejich státu barbarsky útočí na cizí stát a dopouští se tam zvěrstev, jim nevadilo. Až když se objevila možnost, že by v té válce mohli riskovat i svoje životy, přinutilo je to k aspoň nějaké akci.

Ta uštěpačnost se dá pochopit a v nějaké míře je i oprávněná. Je válka. A roztékat se v proudech soucitných slzí na všechny strany může být i projevem neochoty rozlišovat a někdy i vůbec myslet.

I tak si ale myslím, že se v těch odsudcích také projevila v něčem omezená vnímavost lidí, uvyklých dělat svoje rozhodnutí v celkem svobodných poměrech, žít především za sebe, třeba i aktivně, alespoň v tom zásadním svůj život utvářet a směřovat. Lidí, kteří toho tolik nemusejí. Jistě, člověk je vždycky odpovědný za svoje skutky. Ale v různých poměrech může to břemeno odpovědnosti

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Komentáře

V tomto okamžiku nejčtenější