Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Dnešní děti toho musí vydržet hrozně moc. Někdy potřebuje terapii v první řadě rodič, říká psycholožka

Poptávka po dětských psycholozích je obrovská. Zdroj: Adobe Stock
Poptávka po dětských psycholozích je obrovská. Zdroj: Adobe Stock

O dnešních mladých lidech se někdy mluví jako o „sněhových vločkách“, které nic nevydrží. Podle Laury Bechyňové z Národního ústavu duševního zdraví je to ale přesně naopak. „Ze své terapeutické praxe můžu říct, že rodiče občas přivedou dítě se ‚zakázkou‘, že s ním je něco špatně a máme ho ‚spravit‘. Ale terapii kolikrát potřebuje v první řadě rodič,“ upozorňuje terapeutka a výzkumnice, která na školách testuje nový vzdělávací program Všech pět pohromadě.

V rozhovoru se mimo jiné dozvíte:

  • Jak zasáhly do duševního zdraví dětí dva roky pandemie?
  • Jaké množství dětí se potýká s psychickými problémy?
  • Jak by mohli dospělí dětem pomoci?
  • Kde vidí odbornice největší mezery v péči o duševní zdraví dětí?
  • A jak výzkumníci učí děti a pedagogy pracovat se svou duševní pohodou?

Jsou dnešní dospívající křehčí než dřív?

Lidé si často neuvědomují, že dítě a dospívající jsou dva úplně jiní lidé.

Nevím, zda jsou dnešní mladí křehčí nebo méně odolní. Tento dojem může vycházet z toho, že výzvy, které je dnes potkávají, jsou jiné než dřív. Tlak médií, sociálních sítí, vývoj technologií… Doba se zrychluje a je velmi těžké na to reagovat biologickým vývojem.

Přechod z dětství do dospívání se vyznačuje významnými neurobiologickými, tělesnými, psychickými, sociálními a kognitivními změnami. Pozoruji, že puberta začíná dříve. Dnes mám v terapii děti, kterým je deset a jsou v pubertě. Je to vidět také v tom, že dívkám začíná dřív menstruace.

Poptávka po terapeutech nebo psycholozích, kteří pracují s dětmi, je obrovská. Rozumím tomu tak, že dětí, které potřebují odbornou péči, přibývá – nebo je ta potřeba najednou více vidět.

Jak to souvisí s dvěma pandemickými roky?

Pandemie mohla být pro některé stres sama o sobě, jiní se více potýkali s jejími důsledky: izolací, zavřenými školami nebo narušením běžného životního rytmu. Hlavně po druhém lockdownu se objevilo větší množství úzkostných dětí a depresivních poruch, byl i velký nárůst obsedantně kompulzivních poruch. V terapii se také více setkávám se sebepoškozováním či sebevražednými myšlenkami – i u dětí školního věku.

Holky i kluci mají poruchy

Dobří přátelé vám sdílejí kvalitní informace

Učitelská platforma vám daruje následující článek Deníku N, který je jinak za platební bránou. Přečtete si ho zdarma jen po zadání vašeho e-mailu, který slouží jako ochrana před šířením našeho obsahu bez kontroly. Váš e-mail bude použit pouze pro odemčení článku a nabídku zvýhodněného předplatného. Pokud ji ani po měsíci nevyužijete, smažeme ho z databáze. Možnost odemykat placené články Deníku N mají všichni členové Klubu N.

Můžete také .

Duševní zdraví

Rozhovory

Školství po covidu

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější