Co by nacisti nikdy nedělali? Letošní Fotograf Festival se věnuje kritice extremismu
Na začátku září odstartoval v Praze program svého dvanáctého ročníku Fotograf Festival. Letošním tématem se pod ústředním mottem „Nikdo sem nepatří víc než vy“ stal vzestup nacionalistických a krajně pravicových tendencí ve střední a východní Evropě, ale i na Západě. Hlavní roli tedy tentokrát hrají reportážní i umělecké fotografie, videa nebo instalace, které kritizují přehlížení extremistických projevů, ale také zkoumají dědictví totalitních režimů 20. století.
Zatímco ústřední výstavu s názvem Nikdo sem nepatří víc než vy ve Veletržním paláci otevírá Fotograf Festival až dva týdny po svém začátku, v prvních dnech festivalu začalo postupně několik jiných přehlídek na různých místech Prahy. Ani na jedné však nelze očekávat klasickou galerijní výstavu fotografií.
Organizátoři totiž deklarují, že cílem celého festivalu je začlenění média fotografie do současného umění. Takový přístup přitom není v současnosti vůbec překvapivý.
Jakákoli přehlídka současné fotografie musí brát na vědomí jednak proměňující se mediální podmínky, ve kterých se v éře globálních digitálních sítí fotografie vyskytuje, ale také rozostřující se hranice fotografického média, ve kterých je například čím dál složitější určit, co je ještě manipulovaná fotografie, a co už produkt člověka, případně umělé inteligence.
Podobné tendence byly během letošního léta důležité třeba pro před pár dny skončenou výstavu Věštění z noční oblohy částečně zakryté mraky v Galerii hlavního města Prahy nebo pro aktuální ročník Trienále fotografie v německém Hamburku, jednu z důležitých evropských platforem současné fotografie.
Z prvních výstav letošního Fotograf Festivalu stojí vedle samostatné výstavy Ulfa Amindeho na Artwallu pod Letenskou plání, která zároveň dobře rozvíjí dramaturgickou linii této výstavní plochy, za pozornost především
