Pointa N: Z vládního stropu kape
Vláda v pondělí představila plán na zastropování cen elektřiny a plynu. Tématu se věnovala i dnes a už v pátek ho chce zrychleně prohnat Sněmovnou. Detailní návrh opatření za rekordních 130 miliard korun přitom ještě nikdo z veřejnosti nezná. Proč je to špatně?
Hlavní události dne vybral a okomentoval Jan Úšela.
Vládneme, nerušit
Nebudeme jako vy, svou politiku založíme na práci s daty, a ne dojmy, slibovaly před volbami strany dnešní vládní koalice, když se navážely do zmateného mikromanagementu tehdejšího premiéra Andreje Babiše (ANO). Po svém volebním úspěchu následně kabinet Petra Fialy (ODS) v programovém prohlášení slíbil, že bude prosazovat chytré a transparentní vládnutí. Jenže skutek utek, dalo by se říct kousavě.
Řeč dnes opět bude o zastropování cen energií. Část voličů vládních stran si teď představení nové energetické pomoci chválí. S garancí, že mastné ceny energií už dál neporostou, možná nebude růst ani společenská frustrace a zůstane zachovaný sociální smír. To může být pravda, i když hodnocení je lépe přenechat až na chvíli, kdy se zastropování od listopadu reálně spustí.
Pojďme se ale zamyslet nad jinou věcí – způsobem projednávání klíčového vládního plánu.
Já vím, nezní to moc lákavě, ale podívejme se na to zblízka. Vláda začala slovo strop skloňovat ani ne měsíc poté, co schválila úsporný energetický tarif. Ten oficiálně spatří světlo světa v říjnu, ale už na Silvestra mu nejspíš zazvoní umíráček. Protože zastropování je mnohem účinnější nástroj.
O tom, že se nějaká regulace cen zavede, se
