S vládním zastropováním cen nemohou počítat miliony lidí napojených na teplárny

Vláda v srpnu při schvalování úsporného energetického tarifu zdůrazňovala, že lidé získají pomoc bez ohledu na to, jaké energie doma využívají. Slevy tak měly domácnosti získat na elektřinu, plyn nebo dodávky tepla.

Protože úsporný tarif už na pokrytí masivního zdražování energií nestačí, rozhodl se kabinet ceny od listopadu zastropovat. U elektřiny by měla být hranice na úrovni šesti korun s DPH za kilowatthodinu (kWh) a u plynu tři koruny za jednu kWh.

Jde o ceny za samotné energie, ke kterým se na fakturách zákazníků připočítávají další poplatky, například za udržování infrastruktury. Vláda o zastropování informovala v pondělí večer. V jejím vyjádření ale chybí zmínka o regulaci cen tepla nebo řešení situace obyvatel bytových domů s vlastní kotelnou.

Ty se typicky spoléhají na dodávky elektřiny nebo plynu. Vláda tedy předpokládá, že když se strop uplatní na tyto dvě energie, k regulované ceně se tím dostanou i obyvatelé takových domů. „Ano, bytové domy jsou pod stropem,“ potvrdil Deníku N Jakub Kajzler, jeden z hlavních ekonomických poradců premiéra Fialy, který se na vytvoření modelu zastropování cen energií podílel.

V případě zastropování cen tepla je to ale podle Kajzlera složitější. S regulovanou cenou mohou počítat