Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Jaké to bylo mít doma velkého „tatu“? Dvojité jubileum – 14. září si připomínáme TGM i jeho syna Jana

Otec a syn v roce na zámku v Lánech v roce 1934. Foto: ČTK
Otec a syn v roce na zámku v Lánech v roce 1934. Foto: ČTK

Seriál Přepište dějiny: Odchod politických či společenských ikon vždy vyvolával a vyvolává vlnu reakcí, vzpomínek, ohlédnutí. Jako je tomu nyní u Michaila Gorbačova nebo královny Alžběty II., tak tomu bylo před 85 lety i při odchodu Tomáše G. Masaryka. Odchod jeho syna Jana byl pak jen kraťoučkou možností pro ohlédnutí – vládl již komunistický režim a nebylo tolik prostoru pro vzpomínkovou adoraci jména Masaryk. Nehledě na nesrovnatelné reálné role obou, otce a syna. Dvou mužů spojených s datem 14. září – Jan Masaryk se toho dne v roce 1886 narodil, jeho otec ve stejný den roku 1937 zemřel.

Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

Oba se v našich dějinách stali osobnostmi, na které se často vzpomíná a u kterých se hledají nějaké nové či aktualizační momenty. Nepostihlo je však (patrně naštěstí) prvoplánové bulvární rozebírání rodinných poměrů, osobních vlastností – prostě to, co třeba bylo přirozeně (a nikoliv příjemně) vlastní osudu rodiny Alžběty II. Symbolicky 14. září pak není naším tématem „přepisovat“ dějiny odkazu Masaryků, ale podívat se na jinou, osobnější stránku obou mužů.

Máme-li před sebou otce a syna, nabízela by se jednoduchá otázka, zda bychom

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Přepište dějiny

Komentáře

V tomto okamžiku nejčtenější