Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Ženy v komunální politice? I tam musí žonglovat s více míčky najednou, říká expertka

Nejotevřenější ženám jsou nezávislá sdružení. Foto: AdobeStock
Nejotevřenější ženám jsou nezávislá sdružení. Foto: AdobeStock

„Pouze v komunální politice se neustále zvyšuje procento kandidujících i zvolených žen, ženy si v ní samy sebe dokážou lépe představit a cítí se v ní být kompetentnější. Když si ale uvědomíme, že i na nejnižší úrovni tvoří ženy v politické soutěži jen jednu třetinu, není moc co slavit. A to je na tom lokální politika ještě dobře,“ říká Veronika Šprincová, ředitelka organizace Fórum 50 %, která podporuje vyrovnané zastoupení žen a mužů v politice a na rozhodovacích pozicích.

V rozhovoru se mimo jiné dočtete:

  • Jak chápat fakt, že letos do komunálních voleb kandiduje největší podíl žen v historii České republiky?
  • Proč je komunální politika ženám otevřenější než ta celostátní?
  • Co ženy na komunální politice láká?
  • Jak pro české političky funguje systém kariérního postupu z lokální do celostátní úrovně?
  • A co by měly politické strany dělat proto, aby se političkám snáze kariérně stoupalo?

Z analýz kandidátních listin do komunálních voleb 2022 vyplývá, že v nich kandiduje největší podíl žen v historii samostatného Česka. Co se to stalo?

Na první poslech to může znít bombasticky. Nedá se ale říct, že by existoval jeden konkrétní faktor, který způsobil, že jsme dosáhli historického maxima právě v roce 2022. U komunálních voleb totiž o historickém maximu mluvíme pokaždé.

Jde o jedinou úroveň politiky, kde se –⁠ byť možná po malých kousíčcích, ale neustále –⁠ zvyšuje procento kandidujících i zvolených žen. Při pohledu na vysokou politiku vidíte spíše zuby – jednou to vyskočí nahoru, pak zase dolů.

Je samozřejmě fajn, že se tento trend v komunální politice potvrzuje. Oproti minulým komunálním volbám, ve kterých ženy tvořily 32,8 procenta kandidátek, se ale bavíme o rozdílu asi půl procentního bodu. Čísla zároveň ukazují, že letos kandiduje celkově méně lidí, žen tedy možná bude ve skutečnosti podobný počet.

A konečně je důležité vzít v potaz, že ženy na kandidátkách stále tvoří jen jednu třetinu, což není žádná revoluce. Když si uvědomíme, že žen je polovina populace – nebo trochu víc než její polovina – a že i na té nejnižší úrovni rozhodování tvoří v politické soutěži jen jednu třetinu, rozhodně není co slavit. A to je na tom lokální politika ještě dobře. V Senátu nemáme aktuálně ani patnáct procent žen.

Když se tedy na rostoucí čísla kandidujících žen podíváme v tomto kontextu, lze na jejich základě vůbec říct, že by zájem žen o komunální politiku rostl?

Pokud roste, tak jen opravdu velmi malými krůčky. V minulosti mezi komunálními volbami docházelo ke zlepšení klidně i o tři procentní body, avšak později vidíme posuny ani ne o procentní bod.

Rozhodně nechci zpochybňovat, že je to pozitivní vývoj. Určitě je

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Komunální volby

Rozhovory

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější