Nobelova cena je hlavně závazek pracovat lépe, říká muž, který umožnil vědcům vidět molekuly bílkovin pod mikroskopem
S britským biofyzikem Richardem Hendersonem jsme v Brně hovořili o kryoelektronové mikroskopii, o omezených možnostech umělé inteligence a o tom, proč jeho matka musela odejít ze školy ve čtrnácti letech.
V rozhovoru se mimo jiné ptáme:
- Kam se mohou dál zdokonalovat elektronové mikroskopy, když už dnes se jimi dají pozorovat jednotlivé atomy?
- Proč je profesor Henderson skeptický k moderním metodám stanovení struktury molekul pomocí umělé inteligence?
- Jak se člověku změní život, když dostane Nobelovu cenu?
Elektronový mikroskop má s mikroskopem společného asi tolik jako věc, které ze zvyku pořád ještě říkáme mobilní telefon, se starým telefonem. Je mnohem univerzálnější, mnohem výkonnější a využívá objevů na samé hraně vědeckého poznání – v takové míře, že i za jejich dílčí zlepšení se právem udílejí Nobelovy ceny.
Roku 2017 se o ni podělila trojice vědců, která vymyslela, jak elektronovým mikroskopem snáze pozorovat složité organické molekuly, zejména bílkoviny, u nichž je problém v tom, že se při bombardování svazkem elektronů – což je podstata elektronové mikroskopie – rozpadají.
Jeden z těch tří je skotský biofyzik Richard Henderson. Deníku N poskytl rozhovor při příležitosti své návštěvy 16. ročníku Mezinárodního mikroskopického kongresu v Brně.
Na světě není město, které by si pořadatelství takové vědecké akce zasloužilo více. Každý třetí elektronový mikroskop na světě byl vyroben v Brně. Sídlí tam tři firmy, které vyvíjejí a vyrábějí tyto přístroje na nejvyšší světové úrovni: Delong Instruments, Tescan Orsay a Thermo Fisher Scientific. Poslední jmenovaná je největší z nich, představuje asi 80 % z oné třetiny světové produkce. A právě na její půdě a díky jejímu pozvání jsem s profesorem Hendersonem hovořil. Prohlížel si tam nové modely mikroskopů, měl přednášku pro zaměstnance; nebyla to návštěva zdvořilostní, ale velmi pracovní.
Jsou vědci, kteří si s médii povídají neradi a dávají to zřetelně najevo. A jsou takoví, kteří to mají naopak v oblibě. O profesoru Hendersonovi bych řekl, že si prostě rád povídá s lidmi a novináře mezi lidi počítá. Než jsem stihl položit první otázku, zahájil interview sám. „Je výborné, že se ve vaší zemi média tak věnují vědě! Máte tu dokonce pravidelný vědecký pořad v celostátní televizi v hlavním vysílacím čase, víte o tom?“
Samozřejmě vím. Hyde Park Civilizace v České televizi, moderátor Daniel Stach, vynikající.
Ale není to jen tady. Zájem o vědu mezi veřejností v poslední době viditelně roste.
Čím to podle vás je?
Podívejte se na telefon, na který si tohle povídání nahráváte. Takový dnes mají miliardy lidí. Ještě v osmdesátých letech, což není tak dávno, nic takového neexistovalo. Teď jsme tím obklopeni, je to samozřejmou součástí života. Lidé se možná nestarají o věci jako gravitační vlny, ale nikdo nemůže přehlédnout