Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Polské šance na reparace: Jak to bylo s válečnými odškodněními, kdo komu platil a proč se Varšava znovu ozývá

Zničená Varšava v lednu 1945. Zdroj: M. Świerczyński / Wikimedia Commons, Public Domain
Zničená Varšava v lednu 1945. Zdroj: M. Świerczyński / Wikimedia Commons, Public Domain

Polský Sejm poměrem hlasů 418 : 4 schválil rezoluci vyzývající Německo „k převzetí odpovědnosti za druhou světovou válku“. Podle ní Polsko nikdy od Německa nedostalo kompenzace za lidské a materiální ztráty. Hlasování navázalo na nedávné prohlášení lídra polské vládní strany PiS, že země opět vznese žádost o vyplacení náhrad za škody napáchané nacistickým Německem, tentokrát ve výši více než bilionu eur. Dnešní Německo i některé další země včetně České republiky však toto téma považují za uzavřené. Proč se tato otázka čas od času objevuje i téměř osmdesát let od konce války? A jak to vlastně s reparacemi v uplynulých dekádách bylo?

Kompletní audioverze článků jsou dostupné v rámci klubového předplatného společně s aplikací Deníku N, která umožňuje i offline poslech. Pokud ji ještě nemáte, nainstalujte si ji do svého mobilu.

Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné.

Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

Začátkem září Německo další polský návrh na vyplacení válečných reparací z druhé světové války, tentokrát ve výši 1,3 bilionu eur, odmítlo s tím, že jde o „uzavřenou otázku“.

„Názor spolkové vlády se nezměnil,“ řekl mluvčí německého ministerstva zahraničí. „Z pohledu vlády je tato záležitost uzavřená.“

Polsko – anebo alespoň jeho část – se však domnívá, že v přijímání reparací po válce vlivem Sovětského svazu nemělo slovo, a tudíž mu Německo přesně tuto sumu dluží.

Deklarace přijatá včera polskými poslanci říká, že „Sejm Polské republiky vyzývá vládu Spolkové republiky Německo, aby výslovně převzala politickou, historickou, právní a finanční odpovědnost za všechny důsledky způsobené v Polské republice a občanům Polské republiky v důsledku rozpoutání druhé světové války německou třetí říší“. V deklaraci ale bylo slovo reparace nakonec nahrazeno slovem smíření.

Téma požadavku na válečné reparace ale už na konci léta znovu otevřel polský politik Jarosłav Kaczyński, lídr vládnoucí konzervativní strany Právo a spravedlnost (Prawo i Sprawiedliwość, zkráceně PiS) při prezentaci zprávy parlamentní komise, která výši reparací vypočítala.

Bývalý polský premiér Donald Tusk označil připomenutí tématu reparací za součást „protiněmecké kampaně“, která má především posílit podporu strany PiS před polskými volbami příští podzim.

„Kompenzace vyplácené Francii za škody z první světové války skončily teprve před deseti lety, ta suma je tedy

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Historie

Německo

Osobní finance

Polsko

Česko, Svět

V tomto okamžiku nejčtenější