Co může dělat literatura v době války? Odpověď bude hledat Sjezd spisovatelů
Za komunistického režimu byly čtyři Sjezdy spisovatelů pořádané v letech 1949, 1956, 1963 a 1967 významnou součástí a často i hybatelem společenského dění. Na tuto tradici chce teď navázat druhý porevoluční Sjezd spisovatelů pořádaný tento týden v pražském Kampusu Hybernská. Pro Deník N o něm píše předsedkyně pořádající Asociace spisovatelů, básnířka Jitka Bret Srbová.
Žijeme v době války, v době pokračující pandemie, v době velkých společenských i generačních rozporů, v době klimatické i ekonomické krize. Spisovatelé vždy nabízeli velkou citlivost v zaznamenávání skutečnosti, otevírali nepohodlná témata, hledali hlubší souvislosti.
My teď chceme zdůraznit význam literatury jako nástroje reflexe a porozumění. Sjezd spisovatelů se koná po sedmi letech a teprve podruhé v období po listopadu 1989. Je to důležité, a nejen pro spisovatelky a spisovatele.
Věřím, že během Sjezdu se přirozeně objeví návaznosti na sjezdovou tradici. Program Sjezdu nás povede k diskusím o křehké povaze demokracie, o smyslu svobody slova a nutnosti ji hájit, o pokřiveném jazyce propagandy atd.
Navíc naši zahraniční hosté mají bohužel osobní zkušenost s autoritářským režimem v Bělorusku a s okupací na Ukrajině. Je toho