Moc královny Alžběty: Slova nejsou to nejdůležitější
Komentář Ondřeje Štindla: O královně Alžbětě se často píše, že převedla britskou monarchii do dnešních (post)moderních časů, přizpůsobila ji dnešku. V tom podstatném ji ale nepřizpůsobila. Smyslem monarchie v demokratické společnosti totiž také je současnost popírat, neodpovídat jí.
Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.
Po smrti královny Alžběty zaznělo mnoho a mnoho nepředstíraně pohnutých slov a také mnoho osobních vzpomínek na setkání s britskou panovnicí. Mezi nimi mi utkvělo před pár roky zaznamenané vyprávění Davida Notta, britského lékaře, který často odjíždí pracovat do nejhorších válečných zón.
Po návratu ze syrského Aleppa ho královna pozvala na oběd, měl za sebou emocionálně vysilující čas v bombardovaném městě, bylo to také krátce po smrti Nottovy matky. Když ho ke královně uvedli‚ cítil, že se s ním něco děje. „Možná proto, že královna je matka národa a já nedávno přišel o tu svou. Roztřásl se mi spodní ret, strašně se mi chtělo rozplakat se, ale nějak jsem se udržel. Doufal jsem, že mi nepoloží další otázku o Aleppu. Věděl jsem, že nad sebou úplně ztratím kontrolu, když to udělá.“
Královna si jeho stavu všimla. Vyzvala ho, aby
