Černí elfové, černá srdce a „vyšší pravdy“ toxického fanouškovství
Komentář Ondřeje Štindla: Fanoušci na internetu vedou zuřivé bitvy o postavu černošského elfa v seriálu Pán prstenů: Prsteny moci nebo o údajnou transfobii postavy oběti vraždy v nové detektivce Joanne K. Rowlingové. Bizarní a nicotné aféry. Možná. Ukazuje se ale na nich, jak se uvažování a vůbec styl zuřivých, až toxických fanoušků postupně stávají součástí mainstreamu.
Ve známé a úspěšně zfilmované knize Stephena Kinga Misery nechce zemřít se populární spisovatel Paul vybourá na opuštěné silnici, vážně se přitom zraní. Zachrání ho Annie, paní středního věku a zdravotní sestra, která bydlí nedaleko. Vezme ho k sobě domů a opečovává ho. Bohužel ale v autě najde taky rukopis Paulovy nové knihy, posledního dílu série o hrdince Misery. A Paul ji v tom textu nechá zemřít, psaní o Misery ho už nebaví, má jiné literární ambice.
Annie to nese velice těžce. Je totiž Paulova „fanynka číslo jedna“. Tu křivdu se rozhodne napravit. Paula proto čeká ledacos – musí napsat novou verzi knihy, prodělá amputaci nohy bez narkózy, je svědkem pár vražd, prostě to nemá jednoduché…
Kingova Annie by se dala označit za – dnešní terminologií řečeno – toxického fanouška. Člověka, jehož vztah k obdivovanému dílu nebo umělci přerostl do nezdravé a potenciálně destruktivní obsese. Ve vztahu k předmětu svého fanouškovství je majetnický, připravený trestat. Ať už ty, kdo se podle něj nepěkně nebo nespravedlivě vyjádřili o jeho idolu, nebo i přímo ty idoly, když se zpronevěří poslání, jež pro ně fanoušek definoval. Rovněž je vždy připraven