Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Čaputové jsem podobný víc než Nerudová, i když jsem muž, říká kandidát na Hrad Hilšer

Marek Hilšer. Foto: Ludvík Hradilek, Deník N
Marek Hilšer. Foto: Ludvík Hradilek, Deník N

Senátor Marek Hilšer se znovu vydal do boje o Pražský hrad. Pro svou kandidaturu, kterou oznámil už v roce 2019, nyní po republice sbírá podpisy občanů. Kolik jich má, zatím říct nechce, prý to ani přesně neví. S politickými stranami o možné podpoře nejednal a jednat nebude. „Každá podpora zavazuje,“ říká v rozhovoru pro Deník N.

Na co se v rozhovoru také ptáme:

  • Jaké tři věci by v roli prezidenta udělal jako první?
  • Jednal už se senátory či poslanci o podpoře pro svou prezidentskou kandidaturu?
  • Koho by navrhoval na soudce Ústavního soudu a koho do rady České národní banky?

Na prezidenta kandidujete už podruhé, poprvé jste to zkusil v roce 2018. Proč chcete být hlavou státu?

Mám stále stejné důvody, platí to, s čím jsem šel do minulé volby. Chtěl jsem nabídnout občanského a nezávislého kandidáta, člověka z ulice, který ukáže, že občanský princip může zvítězit. Navíc jsem teď posílený o minulý výsledek. Pro všechny bylo tehdy značným překvapením, že i člověk z ulice získal 450 tisíc hlasů.

Myslím, že jsem silnější i díky zkušenosti z Parlamentu. Jsem senátor a nikdo už mi nemůže vyčítat, že jsem bez zkušenosti s politikou a institucemi. Ani to, že jsem tak mladý, což byla častá výtka.

Pokud by situace už v prvním kole viditelně přála nějakému populistickému kandidátovi, byl byste připraven odstoupit a podpořit jiného demokratického uchazeče, aby se netříštily síly? Tak jako to udělal Robert Mistrík na Slovensku, který se před volbami v roce 2019 kandidatury vzdal, aby posílil Zuzanu Čaputovou?

To byste mi tu situaci musela přesně namodelovat. Hovořit pět měsíců před volbami o tom, že by někdo odstupoval, nedává smysl. Ještě ani nemáme všechny kandidáty. Ale kdyby vznikla situace, že by se dál mohli dostat dva lidé, kteří by byli nebezpeční pro demokracii, jsem ochoten diskutovat s ostatními kandidáty o dalším postupu. Ale k tomu by se museli postavit čelem také oni, ne pouze Marek Hilšer. V zájmu zachování demokracie v Česku jsem o těchto věcech ochoten hovořit.

Kolik máte v této chvíli nasbíraných podpisů od občanů?

Upřímně, nemám to zatím spočítané, ale ani bych to neříkal. Jsou kandidáti, kteří ještě ani nevyhlásili kandidaturu. Já sbírám, tím nejpodstatnějším je pro mě jezdit po republice, mluvit s lidmi, aby mě viděli napřímo. Je to pro mě i jedna z možností prezentace. Nemám nějaké velké peníze na billboardové kampaně, PR články či cokoliv jiného. Pro mě je setkávání s lidmi to nejcennější a jedna z nejsnazších cest. Zároveň samozřejmě nejnáročnější, protože ten, kdo něco takového dělal, ví, že je to časově a fyzicky poměrně náročné.

Sehnat padesát tisíc podpisů je obrovská práce. Platí úplně jednoduchá rovnice –⁠ padesát tisíc podpisů rovná se buď zhruba dva tisíce hodin práce, nebo dva a půl milionu korun, nebo dva tisíce odvážných občanů. Ti by tomu museli věnovat hodinu až hodinu a půl práce a sehnat každý dvacet, dvacet pět podpisů. Kdyby to udělaly dva tisíce lidí ve stejný okamžik, mohou to mít za hodinu hotové. Jde ale o to sehnat dobrovolníky nebo mít možnost to potenciálním zájemcům sdělit.

Datum 8. listopadu, kdy musí být podané kandidátní listiny, ale není daleko. Blížíte se alespoň tomu počtu?

Vím, že ze mě chcete dostat číslo, ale během prázdnin byla situace jiná. Ještě na to máme dva měsíce a já se teď snažím apelovat na občany a podporovatele na Facebooku, aby si vytiskli arch

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Rozhovory

Volby prezidenta ČR

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější