Potřebují klid a jednorázové pleny. Ani jedno teď na Donbase není k mání
Evakuovat 87 psychicky nemocných lidí, z nichž polovina nedokáže vstát z postele, dál od ruského dělostřelectva byl jen první krok vedoucí k přežití války, o které mnozí ani nevědí, že probíhá.
Byla to dlouhá cesta. Do pohodlí a komfortu chybělo hodně.
Město Barvinkove leží asi 180 kilometrů jihovýchodně od Charkova směrem na Kramatorsk na řece Suchij Torec. Tady, v ulici s původním názvem Říjnové revoluce, přejmenované na Naděždovskou, byla do dubna letošního roku psychiatrická nemocnice.
Mnozí z klientů měli to štěstí, že se blížící se frontou nenechali vyvést ze své už dávno panující duševní nepohody. Utlumeni medikací ignorovali slovo válka, které létalo všude kolem spolu se šrapnely, bombami a raketami.
Největší trauma jim přinesla změna – polohy, denního řádu, jídelníčku, chování personálu, jenž se bál nejen o životy jejich, ale i o ty své a hlavně svých dětí, i nálady spoluležících, kteří přes své onemocnění zcela adekvátně zhodnotili situaci: smrtelné nebezpečí je na dosah. Nebo spíš na dostřel.
Rozhodnutí o evakuaci padlo brzy také proto, že
