Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Mučení, sexuální násilí, zločiny proti lidskosti. OSN konečně vydala zprávu o Ujgurech, kterou Čína chtěla umlčet

Peking zprávu OSN prohlásil za "zpolitizovaný dokument, kterýobnažuje záměry protičínských sil zneužívat lidská práva k očerňování a hanobení Číny". Příbuzní obětí na snímku prohlašují jeho slova za lež a činy za genocidu. Foto: Magdalena Slezáková, Deník N
Peking zprávu OSN prohlásil za „zpolitizovaný dokument, kterýobnažuje záměry protičínských sil zneužívat lidská práva k očerňování a hanobení Číny“. Příbuzní obětí na snímku prohlašují jeho slova za lež a činy za genocidu. Foto: Magdalena Slezáková, Deník N

Na Vysokou komisařku OSN pro lidská práva Michelle Bacheletovou pršela kritika, že šla na ruku genocidní čínské vládě. Teď její úřad konečně vydal dlouho očekávanou zprávu o Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang, kde mluví o zločinech proti lidskosti – v poslední den Bacheletové ve funkci. Komisařka přiznala, že čelila „obrovskému tlaku“. Co udělá svět?

Kompletní audioverze článků jsou dostupné v rámci klubového předplatného společně s aplikací Deníku N, která umožňuje i offline poslech. Pokud ji ještě nemáte, nainstalujte si ji do svého mobilu.

Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné.

Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

Michelle Bacheletové bylo 22 let a v Chile studovala medicínu, když se jí svět převrátil vzhůru nohama. Psal se rok 1973 a její milovaný otec pod nově nastolenou vládou vojenské junty v čele s generálem Pinochetem zmizel ve vězení. Dlouho uvnitř nepřežil. A pak, v únoru 1975, zavřeli do utajované věznice také ji a její matku. Bez oficiálního obvinění, za mříže, jejichž existenci chilská junta nepřiznávala. Nespravovala je policie, ale tajné služby.

Tomu místu, kde matku a dceru Bacheletovy uvěznili, se říkalo Villa Grimaldi. Nechvalně proslulá Villa Grimaldi, o které se mluvilo jako o mučicím středisku. Šeptem, protože přece neexistovalo.

„Velmi dobře rozumím lidem, s nimiž si ve své nynější práci povídám,“ podotkla o 46 let později už dávno svobodná Michelle Bacheletová. Psal se červen 2021 a ona už měla za sebou nejen dva prezidentské mandáty ve své rodném Chile, ale také tři roky na postu Vysoké komisařky OSN pro lidská práva.

„Vždycky jim říkám: Tohle mi vysvětlovat nemusíte,“ popisovala svůj přístup k jednání s oběťmi lidskoprávních zločinů. „Zažila jsem to. Svévolně mě zadrželi. Byla jsem ‚zmizena‘. Byla jsem ve vaší kůži. Měla jsem štěstí, že jsem přežila.“

Zločiny proti lidskosti

To bylo loni. Včera, 31. srpna 2022, Michelle Bacheletová na postu vysoké lidskoprávní komisařky skončila. A na rozdíl od svého někdejšího prezidentského působení v Chile už oznámila, že o znovuzvolení nehodlá usilovat. Na její poslední měsíce ve funkci totiž vrhla velmi nelichotivý stín její nedávná inspekční cesta do Čínské lidové republiky. Zejména čínskými bezpečnostními složkami usměrněná a bedlivě dozorovaná návštěva Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang.

Hlavní závěry „Zprávy Úřadu Vysokého komisaře OSN pro lidská práva k lidskoprávním obavám v Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang, Čínská lidová republika“ (31. srpna 2022):

Čína

Sin-ťiang

Svět

V tomto okamžiku nejčtenější