Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Zdraví jako téma v prezidentské kampani. Po Zemanově éře hýří adepti na Hrad fyzickou aktivitou

Petr Pavel si vyšlápl na Lysou horu. Karel Janeček dělá stojky, chodí po slackline a skáče padákem. Andrej Babiš je na své roadshow pořád na nohou, Danuše Nerudová chodí na houby a létá sportovním letadlem. A Marek Hilšer leze po pískovcových skalách. V prezidentské kampani se soupeří i o to, kdo bude vypadat víc ve formě.

Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

Oproti roku 2018, kdy se konaly minulé prezidentské volby, pole uchazečů o nejvyšší úřad v zemi výrazně omládlo.

Ze šesti nejsilnějších kandidátů na Hrad je letos nejstarší Andrej Babiš (ANO), kterému v době volby bude 68 let, a nejmladší Danuše Nerudová, té bude 44. Průměrný věk uchazečů, kteří se v preferencích v průměru drží nad pěti procenty, je 55,3 roku.

Před čtyřmi lety byl nejstarším uchazečem obhajující prezident Miloš Zeman (73 let), nejmladším v pelotonu uchazečů nad pěti procenty preferencí Pavel Fischer (52 let) a průměrný věk těchto silnějších uchazečů byl 64,3 roku. (Pozn. red.: Předvolební preference tehdy téměř dvaačtyřicetiletého Marka Hilšera byly v průměru pod pět procent. Pokud by do započítání průměrného věku vstupoval, činil by průměr 60,6 roku.)

Sestava zájemců o Hrad, kterým lidé nyní důvěřují nejvíce, je tak letos v průměru o devět let mladší.

Může to souviset s postupnou změnou politického klimatu v zemi. Zejména starší kandidáti tradičně jako výhodu akcentují zkušenost, jenže v posledních letech se ukazuje, že neméně důležité jsou i energičnost, schopnost orientovat se v rychle se měnícím světě či aktivita.

V exkluzivním březnovém výzkumu pro Deník N společnost Ipsos zjistila, že aktivitu prezidenta dovnitř země i navenek by ocenilo přes 70 procent lidí, schopnost reprezentovat zemi v zahraničí pak dokonce 80 procent.

Neříká to mnoho o tom, zda právě aktivita je pro respondenty výzkumu klíčovým atributem, ale shoda na ní je přece jen poměrně vysoká. Je to také protiklad toho, jak svou funkci v závěru prezidentské desetiletky vykonává současná hlava státu Miloš Zeman.

Fyzická aktivita jako důkaz, že jsou „při síle“

Současní prezidentští kandidáti jako by si byli vědomi toho, co je v západním světě poměrně běžné. Právě určitá fyzická zdatnost totiž může být i měřítkem toho, jak moc činorodý kandidát či kandidátka následně v úřadu bude. Uvědomují si také, že když se prezident zavře za zdmi Hradu či lánského zámku, vlastní zemi moc rozumět nebude.

Nejspíš nejvýrazněji se v tomto ohledu profiluje

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Volby prezidenta ČR

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější