Lipavský: Na turistická víza do Evropy jezdí jen smetánka z Moskvy, tiše podporují Putinovu totalitu
Šéf diplomacie Jan Lipavský (Piráti) bude v Praze hostit ministry zahraničí Evropské unie. Na prestižní akci chce debatovat o změně dlouhodobé strategie vůči režimu Vladimira Putina i možném plošném zákazu turistických víz pro Rusy. V rozhovoru s Deníkem N vysvětluje, na čem by se ministři mohli dohodnout, a popisuje také, jak jeho úřad jedná s prezidentem Milošem Zemanem, s nímž on sám od svého jmenování nepromluvil.
Na co se v rozhovoru také ptáme:
- Co chce prosadit na neformální radě ministrů zahraničí?
- Jak vnímá kauzu šéfa rozvědky Petra Mlejnka?
- Jaká může být budoucnost V4 a o čem bude jednání v Bratislavě na začátku září?
V červenci jste v Bruselu mluvil o tom, že na neformální radě ministrů zahraničí Gymnich budete chtít jednat o nové unijní strategii vůči Rusku. Zatím stále platí – alespoň na papíře – ta z roku 2016, kdy se EU shodla na pěti základních principech, které by měla vůči Moskvě dodržovat a stavět na nich své vztahy vůči Rusku. Co chcete změnit?
EU a její společná zahraniční politika potřebují vůči Rusku projít reflexí. Myslím, že to nezpochybňuje žádná z členských zemí. Ta stále platná strategie je již zastaralá, vychází z předpokladu, že s Ruskem můžeme rozvíjet pozitivní vztahy a hledat pozitivní témata a tím Rusko nějakým způsobem přibližovat k EU.
Nalejme si čistého vína, Rusko vede proti Evropě válku. Na Ukrajině doslova, vůči EU jako takové vede hybridní válku pomocí různých nástrojů, které spějí k nahlodávání pevnosti demokracie.
Nechci předjímat, jaké budou výsledky debaty mezi členskými státy, ale je třeba ji vést. Přál bych si, aby se EU dokázala shodnout, že je potřeba se od Ruska jasně odpoutat a zároveň zadržovat jeho vliv. K tomu EU koneckonců řadou kroků včetně sankčních balíčků směřuje.
Kritéria, na nichž mají nyní být založené vztahy EU vůči Rusku:
- Plné dodržování Minských dohod (o příměří na východě Ukrajiny) a neuznání ruské anexe Krymu.
- Posílení vztahů s bývalými sovětskými republikami ve východním sousedství EU (včetně Ukrajiny) a střední Asii.
- Větší odolnost vůči ruským hrozbám, jako jsou energetická bezpečnost, hybridní hrozby a dezinformace.
- Navzdory napětí selektivně jednat s Ruskem v řadě zahraničněpolitických otázek, mezi něž patří spolupráce na Blízkém východě, boj proti terorismu a změna klimatu.
- Podpora ruské občanské společnosti.
Změnilo by se všech pět kritérií? A jak? Například to první Rusko nedodržuje.
Ano, Minské dohody, které předpokládaly řešení konfliktu na Donbasu, jsou dnes naprosto překonané a odkazovat se na ně nemá smysl. Klíčoví světoví hráči s Ruskem stále ještě dokážou hovořit o světových otázkách, to ale není případ české zahraniční politiky. Je potřeba si na celoevropské úrovni jednoznačně přiznat, že dokážeme ruský vliv zadržovat, vymezit se vůči němu a od Ruska se odpoutat.
Máte konkrétní představu, jak by se ta kritéria měla změnit?
Těch pět bodů je ve stávající podobě překonáno, pojďme si nadefinovat
