Ubohá dívka Darja Duginová. Skutečně?
Komentář Ondřeje Štindla: V Moskvě při výbuchu auta zahynula mladá žena. Je přípustné mít z toho radost? Má papež František pravdu, když o ní mluví jako o „ubohé dívce“? A jsou naše citové reakce na její smrt skutečně důležité?
Z Darji Duginové, dcery pověstného (to nemusí nutně znamenat skutečně významného) ruského ultranacionalistického ideologa Alexandra Dugina, se na pár dní stala ta nejznámější oběť války. Je to paradoxní – vždyť se ani nedá s dostačující jistotou anebo aspoň pravděpodobností říct, že bombový útok, který ji zabil, byl skutečně válečný akt.
O jeho motivech kolují všelijaké teorie. Bleskové „vyšetření“ její smrti ruskými úřady budí oprávněný posměch, Ukrajinci podíl na útoku odmítají, zároveň se k němu hlásí jakási organizace, o jejíž existenci dřív nikdo nic nevěděl, spekuluje se o úloze FSB, spekuluje se o ledasčem. Smrt Darji Duginové je zakrytá „mlhou války“, jež v době konfliktu nutně vzniká.
Nevinná a ubohá?
Ve středu se k ní vyjádřil i papež František, aniž by Duginovou přímo jmenoval. Během všeobecné audience vyzval k modlitbám za „milovaný ukrajinský lid, který již šest měsíců trpí hrůzami války“, naléhavě mluvil o utrpení zajatců a válečných sirotků, zdůrazňoval, kolik nevinných platí za „šílenství války“. „Šílenství, šílenství na všech stranách – protože válka je šílenství. Myslím na tu ubohou dívku, kterou v Moskvě vyhodila do povětří bomba pod sedadlem auta. Za válku platí nevinní, nevinní! Zamysleme se nad touto skutečností a řekněme si: Válka je šílenství.”
Na slova hlavy katolické církve na Twitteru kriticky reagoval ukrajinský velvyslanec ve Vatikánu Andrij Juraš. Vyjádřil zklamání nad tím, že papež „mluví ve stejných kategoriích o agresorovi a oběti, násilníkovi a znásilňovaném“. „Jak je možné označit jednu z ideologů imperialismu za nevinnou oběť?“
V českých médiích a na sociálních sítích zároveň běží debata o tom, jak na smrt Darji Duginové reagovat a co o nás ty případné reakce vypovídají, jaké emoce je v dané situaci správné projevovat a jaké je lepší potlačit. Zjednodušeně řečeno – na jedné straně lidé, kteří nad smrtí Duginovy dcery projevují radost, na druhé ti, pro něž jsou projevy radostného uspokojení nad něčím koncem potenciálně nebezpečné. Pootevírají dveře temným hnutím ve společnosti i v myslích jednotlivců, postrkují je po šikmé ploše.
Františkova slova ve mně při prvním čtení, přiznávám, vzbudila
