Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Pointa N: Oslavy ukrajinské nezávislosti ve stínu války. A co teď s Rusy v Evropě?

"Když už jsme toho tolik prožili, nemáme právo nedojít až do konce. Co je pro nás konec války? Říkali jsme: Mír. Nyní říkáme: Vítězství," řekl v projevu prezident Zelenskyj. Zdroj: FB Volodymyra Zelenského
„Když už jsme toho tolik prožili, nemáme právo nedojít až do konce. Co je pro nás konec války? Říkali jsme: Mír. Nyní říkáme: Vítězství,“ řekl v projevu prezident Zelenskyj. Zdroj: FB Volodymyra Zelenského

Ukrajinci dnes slaví Den nezávislosti, na ten samý den však připadá také půlrok od začátku ruské agrese. Namísto tradiční vojenské přehlídky se tak v centru Kyjeva koná výstava zničené ruské vojenské techniky. A Evropa mezitím řeší, jak naložit s ruskými vízy.

Hlavní události dne vybrala a okomentovala Barbora Loudová.

Naděje na spravedlnost

„Ukrajinci během posledních šesti měsíců změnili dějiny, svět i sebe a dali lidstvu naději na spravedlnost,“ řekl dnes v projevu k národu prezident Volodymyr Zelenskyj.

Prohlásil rovněž, že jeho vlast dala světu novou naději a spravedlnost ještě zcela neopustila cynický svět. „Stále v něm nevítězí síla, ale pravda. Ne peníze, ale hodnoty. Ne ropa, ale lidé,“ dodal.

Jeho země si právě dnes připomíná Den nezávislosti, kterou získala po rozpadu Sovětského svazu před 31 lety. Místo oslav ale panovaly obavy z další, zesílené vlny ruských útoků a Kyjev byl nezvykle prázdný.

Jak v pravidelném shrnutí vývoje bojů píše slovenský kolega Roman Pataj, Rusům se během šesti měsíců teroru nepodařilo dosáhnout žádného z jejich cílů. Nesvrhli ukrajinskou vládu, nedobyli Ukrajinu, kterou chtěli proměnit v loutkový stát pod svou kontrolou. Plán B, který spočíval alespoň v získání Donbasu, také selhal. A nepodařilo se jim ani zlomit ukrajinský národ brutalitou.

Americký prezident Joe Biden také dnes oznámil dosud největší vojenskou pomoc Ukrajině. Spojené státy celkem darují bezmála tři miliardy dolarů, tedy asi 74 miliard korun. O trvající podpoře ujistila Ukrajinu i řada dalších západních lídrů – generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová nebo britský premiér Boris Johnson, jenž dnes přicestoval na neohlášenou návštěvu Kyjeva.

Často si hned ráno procházím twitterová vlákna Andreje Poleščuka, který o průběhu války podrobně informuje od začátku konfliktu. Dnes tam stálo: „Ruské úřady předaly k adopci ruským rodinám 1000 ukrajinských dětí z Mariupolu. 1000 unesených dětí. A to je jen zlomek těch, které Rusové násilím odvlekli na své území.“ Tisíc unesených malých dětí donucených vyrůstat v cizí zemi a rodině? I po půlroce války stále přicházejí informace, které přesahují hranice lidskosti i století, v němž žijeme.

Stejný pocit se ale nabízí také v případě dětí, které na Ukrajině zůstávají a nyní se chystají na nový školní rok. Řada škol je poničená, učitelé i rodiče mají strach, že v nich děti nebudou v bezpečí, mnohdy jim totiž chybí kryty.

A nikterak konejšivá není ani

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Pointa N

Komentáře

V tomto okamžiku nejčtenější