Stagnující ceny neznamenají konec výnosů. Manažeři fondů vysvětlují, kde se realitní investice může vyplatit i dnes

Dlouhodobější růst cen nemovitostí zrychlil během pandemie koronaviru, kdy zájem o nákup domů a bytů vzrostl. Jak popisuje například Mezinárodní měnový fond, ceny stoupaly ve třech čtvrtinách zemí ze šedesáti, které měnový fond sleduje.

V řadě z nich ceny dosáhly rekordních hodnot, což vedlo k nižší dostupnosti bydlení. V evropském srovnání je ale situace v Česku nejhorší – na vlastní byt lidé vynaloží 13,3 průměrné roční mzdy.

Navzdory stagnaci cen ale nemovitostní fondy nepředpokládají, že by je čekaly špatné časy. Cena realit totiž tvoří pouze jednu z více částí jejich aktiv.

Je tak klidně možné, že hodnota fondů naváže na nedávnou minulost, která pro řadu z nich znamenala nadprůměrně vysoký růst. A to někdy až na dvojciferné úrovni.

Sázka na růst nájmů

Ačkoliv není jisté, kdy a v jaké míře ceny nemovitostí znovu naváží na růstovou křivku posledních let, realitní fondy sází na druhou stranu mince současné doby. Fondy totiž předpokládají, že v reakci na vysokou inflaci porostou i příjmy z nájmů.

Zvyšování nájemného podle úrovně inflace je často zajištěno smluvně. Fondy tak mají jistotu, že v době zdražování nepřijdou zkrátka. „Díky inflačním doložkám se fondu daří minimálně z 80 procent dopad inflace zmírňovat,“ popisuje ředitel fondu Accolade Milan Kratina.

U rezidenčních nemovitostí na skokový růst nájmů poukazují například data společností Bezrealitky a Maxima. Nájmy podle nich začaly zdražovat už v první půlce roku, a to především v hlavním městě. Meziročně nájmy v Česku vzrostly asi o devět procent. Po Praze je nejdražším regionem Jihomoravský kraj, naopak nejnižší jsou nájmy v kraji Moravskoslezském.

Přečtěte si také

Válečná daň může dopadnout na další sektor. Zjišťovali jsme, o jakém odvětví Stanjura uvažuje

Také s ohledem na vysokou inflaci autoři analýzy očekávají, že ceny nájmů budou minimálně do konce roku